chemicky inspirační balada

metan etan propan butan
v chemičce jsem šlukoval
můzou jsem byl poté nadán
bez ustání veršoval

hlavně rýmy na ministry
kdo je ryba kdo je rak,
kdo je blbý kdo je bystrý
komu zase nestál pták

nahý satyr v městském parku
lavičky jsem pomočil
vyhrával jsem na píšťalku
kol babiček skotačil.

sirénami zahoukali
legrační modří mužíci
poklusem  mně obklopili
fyzičky si tužící.

silní muži v bílých pláštích
do káry mně nacpali
stiženi snad chlípnou vášní
nepomohlo zábradlí

teď tu ležím na psychině
kde jsi zalatá svobodo
nuda jako v špatným kině
živote  jsi  na hovno

a na závěr poučení
bez něj věru básně není:
Nedostanu prémie 
 - spropadená chémie...