Procitnutí

Sedím na břehu moře

a zasněně hledím do vln...

Zrnka písku se tiše přesýpají

a na obzoru zachází slunce.

Vlnky mi hladí na kotnících

a přede mnou se rozevírá opona.

Červánky začínají hrát své první dějství...

Vánek si pohrává s mými vlasy

a jeho teplo hladí mou tvář.

Ty sedíš na druhém břehu

a svíráš v ruce dva oblázky.

Jsou hladké jako Tvoje dlaň

a slané jako moje slzy.

Díváš se se mnou na tu nebeskou krásu a sníš...

Rok uplynul....

Sedím na břehu moře

a zasněně hledím do vln...

Moře je chladné a vítr mi šlehá do tváří.

Dnes se žádné představení nekoná.

Zvedají se vlny a já odcházím.

Odcházím a v ruce svírám dva slané oblázky.