Trajektorie pohybu Tvých očí

Trajektorie pohybu Tvých očí se mne netýka.

Jen náhodou zavadí jako když v červnu je bouřka a nebo v lednu mrzne.

Směju se s kamarády, abych Tě upoutal, abych Ti dal najevo, že je mi bez tebe skvěle,

i když tvoje zmenšenina se pořád ještě drží jedné z mých chlopní a občas způsobíš poskočení.

Pamatuješ na to, jak jsme se procházeli po cestě?

Počítali jsme kolik letadel právě teď na obloze vidíme, jako bychom měli přijít na smysl života, když se dobereme k správnému číslu.

Psi běhali kolem nás celý rozdováděný. Mikina zelená od trávy a žlutá od pampelišek.

Nebo v ruce puget mateřídoušky na čaj až se ochladí.

A ty jsi tak hezky voněla, tak jako si voněla před tím, než to bylo poprvé.

A teď  jen náhodou zavadíš.

(Už ani nevím, proč jsme k těm ledopádům nikdy nedošli.)