Zamilovaná až smůla

Po jednom sklamání, už sem zase normální

předtím jsem se chtěla utopit, teď sem radši v nebi

oslnil mě kluk s vlasy v hnědém

dlouhé až na ramena střižené

s oči modré jak voda tekoucí

smůla jen, že o mě neví nic

ohlíží se za jinou a jsem pro něj vzduch

zůstávám sama samotná prozatím

a když se na mě jen podívá, pohledem hned rychle uhnu

moc ho nevídám

ale chci vo více potkávat

snad si mě jednou všimne

a já už sama doufám nebudu

budoucnost se o to postará

aby se zas na mě podíval...