Já, figurka z Warhammeru a jedno dost divný ráno

Tak nevím
Tak nevím, jestli to má vůbec smysl.
Ale někdo by asi nechtěl, abych tohle říkal, protože to bude znít jako rezignace.

Tak to být nesmí.

Pajďulák se sekyrkou z šedého plastu.
Blbě se mi směje do očí.
Hodím ho na polici.
(Ať se směje třeba nábíječce od telefonu.)

Tak to teda fakt nebude.

Sakra mám blbě kalendář.
O týden zpátky… ne vlastně o dva.
Proč ho vlastně teď otáčím, když se do něj stejně nikdy
nedívám.

Třeba to někdy bude lepší.

Dámy a pánové!
Tak si zas sedněte, nic vám neřeknu.
Dámy: Proč?
Pánové: Proč?
Já: Proto!

Aha… už je to asi o trochu lepší

Chudák
Pajďulák
(pajďulák se sekyrkou)
Už se nesměje, tak může stát zase na stole kde byl před tím.

Ten pajďulák se ale má…

---