Metempsychóza

I.

vyprávěli jsme
o duši která měla tisíc tváří
o rozbitých činžácích
balkánská princezna měla kůži vlasy
mnoho skrytých zákoutí


II.
na barikádách stéká plyn
zákopy čerstvé hlíny
jak z dávné písně
o konci světa

z kukly poulím oči
v kabině časovače v polospánku
představuju si věci


III.



noc houstla
z kanálů vanul jarní puch

ztělesněná nevinnost
olovem zasažená jitra

navštěvoval jsem opuštěné domy
a sháněl fotografie chudokrevných dívek

už dávno zemřely
pro spásu světa


IV.
sníh
návěstí sněhu uprostřed noci
noc je dobrá a hřeje
jako pec

jsem s tebou
jsem s vámi všemi
vracím se na zimní školu

v nadmutých peřinách
bolí břicho
bobkový list na podlaze
světlo v rozích pokoje
jak vosí hnízdo

s prvním sněhem přicházejí
oči
hvězdy sypou se do úst
nechávájí houstnout tmu uvnitř těla

když jsme spolu
ve tmě
pak nejsme lidmi

V.
zarezlý vozík
vyklápí tmu

zapomenuté železnice
po kapsách
pokoje z hlíny
po kapsách

plaveme
ve sněžné peci
rašelinové lesy
kolem nás

---