Zamyšlení

Zimní splín v odloučení.

Když zimní vítr vane,
hvězdy svým hořícím nitrem
zmrazují dech země,
Ptáci už našli teplý kraj,
jen člověk tu zůstane někdy sám,
bez přítele!

Kam skryli děvčata
svůj letní smích?
Půvabů pláže osiřelé,
ledovou sprškou zakryté.
Maminka a dcerka,
s tátou se nesetkají.

Proč tahle loučení stá,
než štěstí dojde domovů?
člověk by propad beznaději,
jejich jara půvaby.
maminko mých dětí,
jak sladce, počkej raději.

---