Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Červený bobule

24. 11. 2000
15
0
4129
Autor
FLO

Dokázali byste zabít z lásky?

Zase sem šla tou samou cestou. Poslední dny jsem ji absolvovala až příliš často. A ve stejně blbé náladě. Se strachem a stovkou otázek a třema stovkama odpovědí. Ty keře s červenýma bobulkama - jak vypadaly trapně. Podbízely se ke kráse a zřejmě nikdo, kdo tudyma procházel, na ně neměl náladu. Ať se stane cokoliv, i kdybych touhle cestou šla za deset let, nejspíš ji budu stejně nenávidět. Byl listopad, okolo zima a jinak bych možná měla radost z toho, že přiletěly vrány. Teď mně byly vrány ukradený, stejně jako ledový vítr, stejně jako blbá cesta, stejně jako keře se svýma pitomýma bobulema. Možná už sem ztratila smysl pro krásu, možná už se nikdy nebudu radovat z maličkostí, stejně jako se nebudu radovat z velkých věcí. Možná mně do konce života už bude všechno jedno. Vešla sem do nemocniční budovy. Vždycky sem nesnášela nemocnice a jakýkoliv ústavy, protože mně připadlo, že kdyby mě do něčeho takovýho zavřeli, už se od tama do konce života nedostanu. Často se mi o tom zdály hrozný sny. Vyučit se na ošetřovatelku byla velká chyba, protože teprve potom sem si uvědomila, že takovou práci bych nikdy dělat nemohla. Dalo se zvyknout na smrad, na nechutnost celé té práce, i na smrt. Ale vadily mi ty budovy jako celek. Připadala sem si jako zvíře, který když zavřou do zajetí, okamžitě uhyne. Proto vejít do nemocnice vyžadovalo velký úsilí. Ale i to mi teď bylo jedno. Prošla sem dlouhou chodbou a na sesterně sem nahlásila, že jdu na návštěvu. Otevřela sem dveře a přešla ke Gasově posteli. Usmál se a pozdravil mě. Nebylo na něm vidět žádný napětí, nic. Chytla sem ho za ruku. Byla bez života, mrtvá a ochrnutá stejně jako celý tělo. Už sem se ani neptala, proč se to stalo zrovna jemu. Bylo mi to jasný. Byl to trest pro mě. Cítila sem takovou samotu, že sem chtěla odejít s ním. Dlouze se mi díval do očí. "Promiň, že sem tě o to prosil. Musí to býto pro tebe hrozný." Odmlčel se a pak pokračoval. "Ale doufám, že to uděláš." Pokývala sem hlavou a vyhrkly mi slzy. "Chtěl sem toho tolik říct, ale... teď nevím." Utřela sem si nos do rukávu. "Já vím, zlato. My bysme spolu dokázali věci. My bysme jim ukázali." Pokusila sem se o úsměv. Zase sme se na sebe dlouho dívali. Pak řekl: "Udělej to. Prosim tě." Podívala sem se do země, jako bych tam měla najít odpověď, jestli to mám udělat nebo ne. Stejně sem už byla rozhodnutá. Vyndala sem stříkačku s tím svinstvem. Naštěstí měl pěkný žíly, takže to šlo dobře. Chytla sem ho za ruku. Za chvilku zavřel oči. Ještě chvilku sem u něho seděla a potichu brečela. Pak sem mu dala pusu na čelo a odešla sem. Šla sem zpátky tou cestou plnou listí a pro slzy sem neviděla ani červený bobule. Věděla sem, že tudy procházím naposledy. Večer sem přišla do hospody. Všichni se na mě sesypali. "Tak co?" Ptali se a řvali jeden přes druhýho. Na chvilku zavládlo u stolu strašný ticho, než sem se zmohla na odpověď. "Je mrtvej. Dokázala sem to." Zase nastalo ticho. Pak cinkly půllitry a pár lidí se slzama v očích povstalo. "Tak na Gase." Pustili sme pár smutných písniček do jukeboxu. Nenáviděla sem ty lidi. Pro ně to nic neznamenalo. Byl to pro ně jenom kamoš. Nedokážu vůbec slovama vyjádřit, co znamenal pro mě. Cítila sem se tak strašně sama. Objednala sem si tři vodky a vypila je všechny naráz. A bylo mně to všechno jedno.
kopírka
20. 07. 2005
Dát tip
eutanasii podporuju, ale jen v tom smyslu, že každej má na ni právo a měl by si ji proto taky zajistit sám. žádat to po někom, navíc tom, koho znám a kdo mě má nejspíš rád je svinstvo vůči němu. je to podobné, jako když za komunistů emigranti nechali doma rodiny a děti, kterým tím zkazili zbytek života. líbilo se mi to. tip

nahun
21. 08. 2003
Dát tip
;o(

zoo
28. 09. 2001
Dát tip
Vše podstatné proslovili předřečníci, tak jen ten tip.

Kandelabr
10. 05. 2001
Dát tip
hodně bolestivé, hodně uvěřitelné, skvěle popsané,a bez zbytečných frází TIP

AD prolog : ano, myslím, že ano Těch vodek bych si dala osobně určitě víc. Je to bezvadně napsaný - máš svůj styl psaní, kterýho se držíš. *

Deltex
20. 02. 2001
Dát tip
Je to hezké - pěkná atmosféra, ale nejak mi chybí pointa - je to prostě o životě! Ale pěkne psané - zajímavý styl, vsak na tip se mi to nezda, ale prectu si i ostatni! Jo diky, zes precatla ty moje! Mej se krasne!

huh :) tady se rodí nový talent :))) těžké a často diskutované téma sis zvolila a ve zkoušde si podle mne obstála...takže zase...TIP

Albireo
06. 12. 2000
Dát tip
Opravdu silný čtenářský zážitek! Řekl bych, že tohle je o třídu lepší než Tvá ostatní díla. Euthanasie je hodně diskutované téma, a tak to beru jako Tvůj příspěvek do diskuse. Samozřejmě a bez váhání TIP

Mahoney
27. 11. 2000
Dát tip
skvělé *

alina
25. 11. 2000
Dát tip
není co dodat.Děkuji. *)

clovrdik
24. 11. 2000
Dát tip
umíš dokonale popsat atmosféru, i volba jazyka odpovídá tý náladě, je to jako myšlenky házený na papír hned na cestě ... Píšeš zvláštně, myslím tím, že máš zvláštní témata, ale zpracovaný dokonale. TIP

Katerina
24. 11. 2000
Dát tip
pridavam se k clovrdikovi, fakt dobre napsany!!!* Libi se mi to i kdyz jsem proti eutanazii. Neni to ale zadne zvlastni tema, je to proste o zivote :-))

Jákob
24. 11. 2000
Dát tip
Sakra je to skvělé! Dávám (*) V takovém případě bych taky chtěl takovou přítelkyni.....

StvN
24. 11. 2000
Dát tip
Tohle mě docela rozesmutnělo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru