Cannabis

Používalo se nejméně 2000 let před Kristem. Bylo oblíbené, bylo uctíváno, bylo symbolem štěstí, mírnilo smutek, dávalo se při pohřbech k zemřelým. Užití se různilo dle kultur.

Později bylo podáváno vojákům, protože se věřilo, že mírní strach z boje a bolesti. (dokud nebyly vynalezeny mnohem tvrdší drogy – LSD apod. – A. Hitler)

Moderní užití konopí se datuje cca kolem roku 1850, kdy se jím mírnila bolest, léčil artritis atd.

Jeho hlavním účinkem bylo snižování halucinací u schizofreniků.

Přestože je tato droga ve většině zemí dnes ilegální, užívá se / i zneužívá /. Mnoho lidí konopí příležitostně kouří a na nich byly pozorovány léčebné účinky. Jiní lidé by bez této drogy ani nežili (např. při alsheimerově chorobě).

Čím dál více výzkumů se přiklání k tomu, že konopí škodí lidskému organismu mnohem méně než cigarety a alkohol. Účinky jsou podobné jako při konzumaci alkoholu /tzn. Že se nedoporučuje řízení motorových vozidel, že člověk nevnímá změnu svého chování apod./, ale s mnohem menším procentem lidí ve kterých vyvolává agresi. Riziko karcinomu plic je stejné jako při kouření tabáku. Snižuje tvorbu testosteronu. Jinak je pravděpodobně neškodlivější než alkohol a nikotin a u většiny uživatelů nemá škodlivé účinky. Dokonce u lidí kouřících marihuanu bylo pozorováno, že se dožívají povětšinou úctyhodně vysokého věku. (pozn. Ve zprávě o konopí v roce 1968 vypracované baronkou Woottonovou je konstatuje, že “ dlouhodobé kouření konopí v mírných dávkách nemá škodlivé účinky”. A hlavně neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že užívání konopí by vedlo k užívání tvrdých drog. (K těmto poznatkům došla specializovaná komise složená z lidí mnoha národností vedená v roce 1972 Dr. Le Dainem a zpráva psychiatrické společnosti ve Spojeném království roku 1987.

Konopí obsahuje tisíce sloučenin jako všechny hrubé rostlinné přípravky. Hlavní látkou je THC (delta-9-tetrahydrokannabinol)

Podáním čistého THC někomu kdo nikdy nekouřil konopí může vyvolat paniku, kouření marihuany však paniku nevyvolává, jelikož tomu zabraňuje účinná látka kannabidiol.

THC také tlumí záněty, působí podobně jako aspirin (běžný lék) a brání tvorbě prostaglandinů v poškozené tkáni. Je však 20x účinnější než aspirin. Způsobují také kontrakce svalů při astmatu. Mohl by se tak stát novým účinným lékem na astma.

Glaukom je onemocnění, při kterém stoupá tlak v oku což může vést až k oslepnutí. THC snižuje tvorbu nitrooční tekutiny což snižuje tlak v oku a tudíž by mohl být i lékem na tuto nemoc.

Nemocní s těžkými nádorovými onemocněními jsou často už úplně bezmocní a jejich bolest a utrpení jsou nesčetné. Proto se uchylují i k ilegálním způsobům léčby a dokázalo se, že v mnohých případech opravdu THC pomáhá. Po některých lécích (ne tolik účinných) se vyvolává zvracení, nevolnosti apod., což se po užití konopí neprokázalo. Z konopí odvozené léky tlumí bolest, ale nepůsobí na stejné receptory jako opiáty (morfin), nepotlačují nervové centrum a nejsou návykové! (Nabitan, levonantrodol – velmi účinná analgetika, a méně účinné nabilon a dronabilon).

Tyto látky nemocné nejen léčí, ale jsou jim i příjemné a nemají nepříjemné vedlejší účinky. Proč se tedy zakazují? Protože jsou zneužívány pouze k navození příjemného stavu? Tak proč není nezákonné pít alkohol a kouřit tabák?

Sloučeniny (ne THC) přítomné v konopí však mají i jiné účinky: snižují úzkost, působí protikřečově, proto nemocní roztroušenou sklerózou kouří konopí, aby zabránili silným, bolestivým křečím a uvolnili sevření svěračů.

Výzkumy se dále provádějí, protože konopí napomáhá léčbě při úzkostech, epilepsii a má imunosupresivní účinky.

Jak už bylo řečeno měly by rozmanité užití při léčbě: mozkových mrtvic, astmatu, úzkostí, epilepsii, roztroušené sklerózy, zvracení, poruchách imunitního systému…

Lidé co pravidelné užívají konopí se stávají na drogu tolerantní, tak že po velmi častém užití potřebují větší dávku k dosažení stejných účinků. Marihuana však NEVYVOLÁVÁ závislost jako například opiáty. Sloučeniny obsažené v konopí přetrvají v těle dlouho, proto člověk i po několika týdnech může vstřebáním menšího množství dosáhnout stejného účinku. Nejedná se tedy o přímý nárůst potřeby.

Dle testů, kde bylo lidem uloženo kouřit konopí po dobu 3 – 4 hodiny denně po dobu 4 týdnů se při úplném vysazení drogy projevila jen jistý neklid a mírný nárůst pocení. I z toho můžeme usuzovat, že marihuana asi nebude silně návykovou drogou.

Na Kalifornské univerzitě se ve specializovaném výzkumu zjistilo, že čokoláda obsahuje anandamid a jiné sloučeniny obsažené i v konopí. A jiné látky, jež obsahuje čokoláda mohou inhibovat enzymy rozkládající anandamid a tím dojde u některých lidí ke koncentraci a tyto látky ovlivňují mozek podobně jako marihuana. Hořká čokoláda a samotné kakao obsahují těchto látek více a vysvětluje to tedy jejich mírně stimulační účinek. (Dojde li tedy, např. v záchvatu smutku, k přejídání touto čokoládou mohou být účinky pocítitelné skoro ve stejné míře jako po kouření marihuany). Ale to, co někteří považují za návykové složky čokolády jsou spíše aminy jako je tyramin nebo fenylethylamin, působící na mozek jako amfetaminy. V čokoládě jsou mimo jiné i v malém nožství obsaženy látky, které obsahují opiátové a morfinové sloučeniny.