Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nachladil se mi CIT

01. 06. 2005
3
0
1972
Autor
celer

..o choulostivosti citu a jeho kmotřenci...

(...Rožhavená matrice srdcervoucích keců, jak cejch vtiskla se mnohým do duše..)

 

                                                     Z mlžna:

   Malý chlapec v gumáčkách. Motá se okolo nevelké řeky a nemyslí na nic, co by mohlo ohrozit jeho žhnoucí srdce. Co ho čeká? Bude z něj něco? Má vůbec žít?...Nemá? Spadne do téhle řeky a utopí se? Vždyť by vlastně mohl : je zima, led, chlapec riskuje a led prolamuje nohou. V okamžik, kdy zajíždí drobné tělíčko, obalené hutnou bundou, šálou a masožravými rukavicemi pod ostré čepele ledu,  zjeví se jedna jediná osudová vteřina - ta jediná má smysl. Nese CIT. Věčnou hračku za výlohou, voňavou buchtu na okně, zelenou hvězdu z nudných pohádek..

..diamantovou sekeru..

..Horký ostnatý míč už nepálí, nepíchá..je přístupný - přítulný. Už nespálí, získává tvar, lesk, má šmrnc, je mladý, věčný, krásný..rožhavený do bíla.

                                            (...)    Vztekem:

   Zlý byl k němu řád a zákon. Kdo se ho kdy zastal? Kdo nastavil tvář? Za něj, za přátelství? Ne..Ne! To není lítost - to zkvašené a prohnilé slovo, kterým se tu všichni krmí! RVOU mu do úst lopatou tenhle hnus...od dětství!!! Lopatou..lítost...

Tolik nepochopení v prostřed tak přátelského a uzavřeného kruhu. Jak dlouho jej ta FALEŠNÁ děvka bude krmit? Jakou daň pak požádá?

 

(Bude hůř příteli. Zatlačí na tebe..víc než budeš čekat. Budou tě nutit, a ty podlehneš, věř. Tušíš, stejně jako já, můj drahý příteli, že se brzy setkáš se sebelítostí. Budeš řvát bolestí a spálíš mosty. Cos měl kdy rád, skopneš nazpět do hnízda zmaru a zavržených..sám nevím, jestli je to dobře, příteli. Už zbude jen zloba, zmučené ticho a padající hvězdy...a když nezůstane ni jedna?

Už víš, co ti zbude, příteli? Co jediné ti převáže bílou pásku přes oči? Neboj, brzy se setkáme a budeme spolu..)

 

                                             (...)    Spolu:         

"Proč jsi to dělal?"

"(CO?)"

"Nutil jsi mě mluvit k zapomenutým, ke všem těm ubožákům."

"(Vím)"

"Láska mi už nezbyla...rozdal jsem ji všechnu. Tos mi taky poradil, vzpomínáš?

"(Já vím, příteli. Já vím..)"

" /kašel/...Spadl jsem do řeky. Bylo to v lednu - hrozná zima."

"(Já vím, příteli...nachladil jsem se. Asi se dlouho neuvidíme. Zatím vem nůž, běž a oškrábej jim ty cejchy..prosím..příteli)"                              

"Udělám to....budeš v pořádku? Mám o tebe starost."

"(Já vím, příteli..)"

"Běž do hajzlu! ......miluju tě.."

"(Vím..)"


celer
11. 07. 2006
Dát tip
jéj dík, trami .. ale nešekašl sem to ;)

Tramtarka
11. 07. 2006
Dát tip
jo a šup do oblíbenejch:)pořád to nějak nemůžu rozdejchat:)

Tramtarka
11. 07. 2006
Dát tip
je to výborně napsaný...a toho citu,kterej pořád vyžaduju,je tu tolik a útočí-až mi z toho jde mráz po zádech...hodně dobrý***

celer
20. 06. 2005
Dát tip
protože v duši funguje gravitace, stejně jeko na zemi: --a to opravdu..

fialowa
11. 06. 2005
Dát tip
ach jo, asi se mi taky nachladil cit... city - v dnešní době je lepší je nemít, bohužel, díky nim se trápíme, někdy zase užíváme života - je to jak na kolotoči, jednou jsi dole, jednou nahoře - jen nechápu, proč to "dole" nás víc přitahuje...

_Rebelka11
02. 06. 2005
Dát tip
... jediná osudová vteřina, která nese CIT, moc hezky napsané, kdyby to tak vždycky bylo... závěr parádní, pocity zklamání, vzteku, lítosti, jo, líbí se mi, jak je to popsané... co dodat, povedlo se ti to...

celer
02. 06. 2005
Dát tip
Díky vám....:)

romale
01. 06. 2005
Dát tip
To je moc... hezké... (bez úsměvu).

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru