PEKLO 

nenávidím tvé slzy,

v jádru jsem tvrdý chlap,

co často řekne,

co pak ho mrzí,

a svým srdcem,

rázem zkřemenělým,

tebe chce věčně milovat!?,

nejsem rozený vítěz,

jeden palec vždy mi chybí,

abych našel pravou tvář?,

až k lásce,

mě, drahá, fascinuj a vyděs,

položím se ti k nohám

jako ohař před oltář,

po čem toužíš,

to ulovené

mi v zubech přines?,

slzy svěřím

jedu zmije do úschovy

a udusím zuby jako zmiji,

pro tebe i rozkoušu

hebký polštář?,

bez polštáře pod hlavou

putovat budu širým světem,

abych tě jako dříve našel

v zemi nikoho,

obléknu si šlechtický šat,

rty obalím sladkým medem,

na pustém ostrově tě objevím,

v krajkách a pitomou?!,

každý poklad

pak nazývám peklem,

vlastnictví je mi cizí

jako duševní bída?,

mám tě ráda,

řekne po chvíli přemýšlení,

nemohu bez tebe žít,

slyším se, jak říkám chvílemi,

co mi po těch letech

pravé touhy

ještě zbývá?,

peklo na zemi,

a koloběžky místo kol?,

ráj stejně nikde není,

jen samota ve dne

a v noci poslouchat,

na půdě jak vrže starý kolovrat

a v setnici ženský bol