letní

špatný pokus o haiku. píšeš výrazně lepší

Nečechu - k naší dávné diskuzi, trochu jsem pátrala - haiku je pokus zachytit věčnost popsáním okamžiku, takovej střípek nekonečna v detailu (omlouvám se, že takhle vyjádřeno to zní jako plkání, bohužel nedovedu líp) - myslím, že už trochu chápu, co myslíte, třebaže s vámi ve všem nesouhlasím, ovšem možná jen proto, že slova jsou přeci jen nedostatečný nástroj:). Myslím, že tomuhle haiku konkrétně by prospělo zaměnit slovo "venku" za nějaké, které by bylo nositelem dalšíhio významu - takhle to působí víceméně jako vata. A tím by se možná dodal i onen šarlatánský haiku-pocit, pro ty, kteří jej třeba potřebují :). A prospělo by jí i menší soustředění na "lyrický subjekt" nebo jak se tomu nadává po odbornu, protože důležitější by měly být právě ta oblaka - vždyť takhle řečeno to přímo odporuje zenové filosofii, odsoudit nicnedělání a rozjímání:). Tak hodně inspirace, přeji.

To nechapu. Vzdyt to splnuje vsechny atributy, ktere jsi vyjmenovala.

Podle mě to haiku jednoznačně není. Ani tak nejde o formu, tu často haiku nesplňovaly. Ale mělo by být o náladě okamžiku, mírně k zamyšlení, mělo by (aspoň na první pohled) vycházet z přírody. V tohle nic necítím.

Děkuji. Pochvalu vždy slyším rád. :-)

Haiku má mít 17 slabik v rozložení: 5/7/5.

Haiku je protiklad volného surrealistického verše.

Neříkám (a nikdy jsem netvrdil), že se v haiku nesmí vyskytovat ŽÁDNÝ pocit. Život je o všem, co se nachází ve světě. Člověk mívá pocity. Ale haiku, které se především zaobírá pocity a jinak už ničím, považuji přímo za perverzní. Díky za tip.

Nevytrhávej to z kontextu, prosím! "Haiku není o citu." znamená, že hlavním tématem haiku nesmí být vyjádření nějakého pocitu, jinak už to nebude haiku. Haiku zachycuje svět, realitu - a to je víc, než nějaký tanec okolo lidské psychologie.

Pravda! Říká se tomu Tanka! Renga bylo zase něco trochu jiného, ještě delší. Mimochodem: Psát haiku v češtině je možné, ale nejsou to již originální haiku - to si člověk musí uvědomit. Jsou to evropská haiku, postmoderní texty. I to má svůj půvab. Jednodušší než napsat haiku je ovšem napsat prostě senryu - tam člověk může napsat to, co haiku obvykle vylučuje: úvahy, vtipy, momenty napětí, atd.

to mě oslovilo.... moc ráda pozoruji oblaka.... je to lepší než pořád někam pospíchat.... TIP

Mě by uspokojilo už, kdyby lidé, kteří píšou senryu to nenazívali haiku. Mimochodem neexistuje žádný speciální haiku-pocit. Haiku, to je opravdový život. Jen ho pochytit na tak malém místě!

Nejsem skutečný odborník, ani moc neumím japonsky (sen sen wakarimasen), ale přibližně vím, co je haiku. V množném čísle to zůstává mimochodem taky "haiku", pokud to slovo ještě nebylo počeštěno. Haiku začalo svojí existenci jako Renga, to byl typický tvar sloky tradičných japonských písní. Měla 5 řádků, jejichž struktura se orientuje podle počtu slabik: 5-7-5-7-7. Časem se básníci omezili na první tři řádky, vznikla satirická varianta bez velkých uměleckých ambicií: Senryu. Až středověký básník Basho povznesl senryu na vyšší stupeň, stvořil první haiku. Putoval krajinou, skládal haiku, měl mnoho žáků. Jeho dílo dodnes platí jako vrchol haiku-poezie. Haiku vychází z tradice Zen-Budhismu, tradiční haiku především vyjádřuje jednu věc - jednotu světa, vesmíra a člověka, který v něm žije. Haiku pojedná o určitém zažitém okamžiku, ve kterém člověk poznává tuto všejednotu, nejde vůbec o krásu světa (ten může být krutý), ale o ten pocit (když člověk vidí, jak se japonští ještěři v létě sluní na skále), že příroda má svůj řád (jak harmonují ještěři se skálou; až při bližším pohledu člověk pozná, že je těmi ještěri celá posetá, že se hemží životem) a člověk do tohoto řádu zapadá (jako pozorovatel ještěrů, který se s nimi ohřívá na slunci). Hlavní otázka tedy není: Lze haiku psát v českém jazyce? Ale člověk se musí ptát, zda haiku je možné v české kultuře.

Děkuji. To, o čem mluvíte jako o Renga, znám pod názvem Tanka, ale cosi o tomto vývoji jsem už četla, ano, poznávám:). Určitě je možné. Haiku není jen plod japonské kultury, ale také plod lidského myšlení, prožívání, cítění...To, jestli člověk dovede vnímat přírodu a jednotu s ní (a tento pocit se posléze pokusit vtělit do veršů), není jen záležitostí kultury, to se týká všech lidí. Vidím, že nad Čechy lámete hůl, už podle nicku, ale to, že je někdo náhodou Čech, ještě neznamená, že je to i hulvát, pro něhož není pod sluncem nic jiného než příslovečné pivo a hokej:). (Jinak mám na české vlastenectví podobný názor; není mnoho věcí českých, na které lze být hrdý, ale přečtěte si třeba Seiferta...jeho poezie je sic česká, ale přece pěkná:) ) Ještě jednou díky, zdravím...

domnivam se, ze to haiku nejni; nejak tam necitim ten haiku-moment; napeti

tak kdo? nebo to není hádanka?

Hmm...splňuje to formu, ale já bych od haiku čekala že hlavní je přírodní motiv, který vytváří atmosféru a je "odrazem" či jak to říct, koresponduje s vnitřní náladou autora...asi mě tam trochu zarazil ten "kdo", že na prvním místě je autor (ale to asi smí být). Jen že pro mě jako by to pak už trochu nebylo haiku obsahem...ale teď, na druhý přečtení, se mi to zdá lepší. Takže oprava: formou to haiku je ale bohužel se mě nedotklo:(((. Opravdu se v tom nevyznám, nemám na haiku žádnou definici, určuju to spíš pocitově...takže ber moje hodnocení s rezervou. Každopádně je mnohem lepší než mnohé jiné zpotvořeniny, které se někteří lidé za haiku snaží vydávat! BTW:Zkus třeba problém co je a není haiku nadhodit v diskuzi...určitě by to bylo zajímavý.

V jaké diskuzi? To haiku (mohu vás ujistit, že to vzkutku je haiku) je variace jednoho haiku japonského básníka, Issa, které zní v překladu přibližně takhle: touto cestou nikdo nechodí v studené podzimní noci Dozvěděl jsem se, že japonská haiku často neobsahují (v gramatickém smyslu) úplné věty. Rozhodl jsem se, že budu zkoušet různé variace haiku, které nebudou normální věty s podmětem, přísudkem, atd., ale třeba otázky. Rozhodný je obraz člověka, který v letním počasí sedí venku a sleduje oblaky. To ani nejsem já, na to nemám vůbec čas; ale vidím mladé lidi na nádvoří moji univerzity, kteří tam sedí na louce ve slunci a očividně nic závažného nedělají. A trochu jim závidím.

(Oki, tedy vykání, to se mi líbí:).) Mohu se tedy teď zeptat já, co vlastně je haiku? Věřte, že bych to ráda věděla...a zdá se že se konečně objevil někdo, kdo tomu rozumí... Já závidím vám, že umíte japonsky:) P.S.Četla jsem kdysi, že potíž(nebo lépe jejich výhoda) s haiky(či jak) a obecně japonskou nebo čínskou poezií je v tom, že každý znak má mnoho významů a tak se z textu dá vyjít takovou dlooouhou cestou asociací, což je přesně ten důvod proč je haiku psáno. Myslíte, že se něco takového dá dokázat i v češtině? Nejsou nakonec všechny naše snahy o haiku víceméně politováníhodné?:(((

ja nie

oblaka... by byla lepsi mozna jinak nevim.. nevystihuje mi to ten spravnej pocit

podle mě není haiku:)