Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Nevite snad jak zacit psat? Ale ale....(jenom mezi nama, vite co? Ja vam poradim)
Krok prvni:
Nejdriv si uvedomte, o cem chcete psat. Bude-li to vesele, ci elegicke, jestli chcete psat basne, nebo uvahy, povidky, anebo treba novinove clanky. Tento krok se radi k tem obtiznejsim a zejmena tem, u nichz autor stravi vetsinu casu. Takze doporuciji si pred zacatkem prace precist i ostatni body, jinak se k tomu uz nedostanete.
Krok druhy:
Tema by bylo na svete, muzeme se vrhnout na uvod. Radim vam, je dobry ctenare zaujmout, ale uvod je jenom uvod, proto se nevycerpejte na prvnich trech radcich, nechte uvod byt jenom uvodem. Od toho take je. Uvod-od slova uvest, uvadet, ma za ukol to vase dilo "predhodit" do besniciho davu ctenaru a tim rozhodnout, budou-li dilo cist, anebo nebudou.
Mezikrok:
Premyslejte nad nadpisem, ale nepredbihejte udalostem. Vsadim se, ze se vam behem psani bude puvodni zdat kapatek predpojaty, tak vymyslite jiny, ale to nebude to prave, tak zase jiny a jiny.......fakt nebude lepsi dat dilecku nadpis az na konci?
Krok treti:
My uz mame i uvod? No teda, jde to rychleji, nez jsem predpokladala. Tak ted nas ceka vymyslet zapletku a dat ji tvar. Nejlepsi je dej poradne zamotat, aby si ctenar nikdy nebyl jisty s tim, co na nej autor v pristim okamziku vybali, ale vidim to jen pro ty zdatnejsi, jinak by se take mohlo stat, ze se do toho zamotate sami, bude psat a psat, najednou se proberete z agonie a zjistite, ze pisete naprosty blbiny. Pak uz nezbyva nic jineho, nez si precist to, co jste vytvorili a pokracovat, az kdyz se chytnete smysluplneho konce. Jestli jej najdete, gratuluji, vetsine se to nepodari. Takze k tomuto kroku dodavam, pozor, slabsi natury, bude to o krk.
Krok ctvrty:
Pokud se vam podarilo zapletku sikovne nastrazit, muzete se pomalu obracet k rozuzleni. Pokud ne, pokus hodte za zada (pozor na kolemjdouci) a muzete zacit znovu. Rozuzleni..teda, to mam nejradsi. Clovek se dozvi takovych veci...Odkryvejte sva tajemstvi pomalu. Krucek po krucku, ctenar bude napjat a knihu treba neodlozi.
Krok paty:
A mame to skoro za sebou. Je-li v knize hlubsi myslenka, a bojite se, zdali to ctenar postrehl, pripiste na zacatek prolog a ukoncete epilogem, kde to vsem nandate. Ukazete, ze na to psani mate. A kdyz by nahodou ne, muzete to svest na to, ze ctenar dilo nepochopil, a ze by mel radeji zacit s nejakou jednodussi literaturou. Tady ale pozor na lidi se zvysenou verbalni schopnosti. Jinak se jim take rika "ukecani". Nevim nevim, jestli by se nechali odbit tim, ze neco nepochopili. Pozor, muze to bolet.
Rada mimo soutez:
Hlavne si dejte poradne zalezet na konci. Verte mi, cele dilo muze byt o nicem, ale kdyz konec bude k popukani, ctenare nadchne predevsim ten konec, k dilu se vrati, precte ho cele, aby se uz konecne o tomu konci dostal...no jo, potvurka jeden, je az vzadu, a prece tak dulezity!!
Presny navod jak psat.....?
a proto se jim nehodlam ridit... navody jsou nanic :o)ale libi se mi ten konec... konce jsou moc dulezity... i kdyz se tak nekdy netvari...
to mi prijde jako navod, jak psat detektivku... nevim, dalo by se to pouzit treba u basne? :)
Taky jsem se ohlidla za tim, co uz jsem napsala.. zatim jsem se bez navodu obesla :o)
Woow!! Konečně vím jak psát, do své příští básně dám takovou zápletku a takový epilog že než to pochopíte budete mrtví a ten epilog si budete moct dát na pomník :-)
Písmák