vytrženej list z deníku

Pohodlně jsem se pověsila, vyňoumla jsem z kožichu pár parazitů a snědla jsem je, dneska to chce jen lehkou večeři, včera jsem tomu dala, nalila jsem se jak zákon káže, až mi z toho bylo nedobře, až příště potkám králíčka, dejte mi pár facek, než si s nim začnu hrát! Zavřela jsem radary a rozhodla se spát. Králíček mi dal včera pěkně zabrat. Vyla bych, kdybych byla vlk. Byl tak vzrušenej, stříkalo mi to do pusy samo, nemusela jsem se vůbec namáhat a sát. A bylo to sladký. Výživný. Taky měl hezký tělo. Svlíkla jsem si ho a posadila proti sobě: „Udělej si to!“ přikázala jsem mu. A pak jsem sledovala, jak se pomalu uvolňuje do křeče. A když už to měl na spadnutí, tak jsem ho chytla za ruce a držela jsem mu je od těla, aby na něj nemohl a sklonila jsem se k němu a položila na něj jazyk, abych cítila, jak to v něm duní. Pak jsem ho drápla do krku, abych si lízla i tý krve, kdybych si drápla do penisu, jenže se mi nechtělo to kazit, bylo to tak hezký, ale ouha, ty umělý nehty jsou tupý! Musela jsem kousnout. Nemáme to dneska lehký. Králíčka jsem teda kousla, tepna byla plná a duněla taky. Jo, žíly, to je moje, žíly mám ráda, žíly studuju, mohla bych vyprávět o žílách. Mladá a zdravá žíla je tuhá a uhybá, nechce se jí prasknout, chvilku to trvá, než si ji jazykem přidržíte a uděláte dírku. Ale ta dobrota, co z ní potom teče…mňam. Starý žíly, to je fakt nouzovka. Stará žíla už praská sama, stačí se jí dotknout. Sama praskne a krev z ní nestříká, ani snad neteče, jen skomíravě ukapává. Stará žíla se potom do tý krve přidroluje a to nemám ráda. Vůbec nemám ráda starý kusy. Celý se tak nějak přidrolujou a odkapávaj. Mám v čerstvý paměti jednoho starýho vola ve střední Asii, na toho jsem si skoro musela vzít lžičku, abych z něj nějakou krev vyšťourala, i když žilka praskla hned a na několika místech. No, ale on dobytek vůbec není muj koníček, dobytek je taky nouzovka, natož starej dobytek, mám ráda králíčky, napružený a sexuchtivý, člověk si u tý večeře i užije. Ten králíček včera vypadal, jako kdyby nikdy neviděl ani ženskou, když jsem vyslovila příkaz, koukal na mě jak spadlej z višně. „Udělám si z tebe rovnocennýho partnera.“ řikala jsem si, „vycucám tě úplně do mrtě a potom ti dám taky líznout.“ Ale nakonec jsem to neudělala. Budu si ho chvilku trápit. Králíček je naklepanej a připravenej, neví, kdo jsem a neví, že proto jsem tak skvělá, protože já nevím nic o lásce, ani jinejch citech, protože já si jen připravuju večeři. Jde mi jen o to, abych si ho vzrušila, čim víc je vzrušenej, tim líp mi stříká a tim já mám lehčí práci a tim já se líp nasytim. Králíčkové nevědí nic o životě, králíčkové milujou a dychtivě nastavujou krčky. Nemám ráda dobytek, kterej jen líně přešlapuje, přežvykuje a je mu úplně jedno, co se mu děje s žílama.