V mém světle

Tak kde je listopad

ukryt v mém světle

seber mi kříž snad

a hlas proti větru

v listech utopíš.

křídla obalená zlatem

hnědnou po koních

v šepotu střepy talířů

křísí ticho.

V chůzi maluješ ženy

krásné jak vosk svíc

svlečený z per a papíru

pár řádků do čepic

náhrobků sebe

v postrojích ohně

kolejiště

lehké jak kámen.

A podzim už týden

vráží do lidí

a v adresách bláznů

ptáš se kdy kaštan

utká se s vínem o světlo

pak napiji se . .

svého strachu.