Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Až skončí déšť

25. 11. 2005
0
0
1372
Autor
Jinny

Palácové stráže ve snech dlí,

jen jejich pochodně ozařují vlhkou letní noc.

Nad temným horizontem visí bouřková hrozba

a celý celičký svět ozařuje jen slabý srpek Měsíce.

 

Šplhám se nahoru temnotou,

nemám s sebou žádnou zbraň, jen okamžik překvapení.

Jsem největší lupič severní Sahary,

vstupující do komnaty, kde čeká spící princezna.

 

„Všechny tvé peníze, tvoje krásné náhrdelníky

– to je moje práce za takových nocí.

Neměj strach, jsem něžný jako noční vítr,

žádný milenec nebyl kdy něžnější.

Přes hory přichází bouře a já budu pryč dávno před svítáním.

Uvidíš, že jsem nevzal nic, co láska nemůže vrátit během mrknutí oka..“

 

Až budou řečeny stovky slov,

až zapadne závora na tvých dveřích,

potom, co ztrátíš svůj sen,

až skončí déšť,

až proliješ slzy,

pochopíš, že jsem nevzal nic,

co láska nemůže vrátit během mrknutí oka.

 

Největší lupič severní Sahary si bere prsteny, které jí daroval ženich.

Pár zlatých kroužků zazvoní o podlahu a princezna otevírá stejně zlaté oči.

 

„Vem mě s sebou, vem mě s sebou předtím,

než rozhodnou o mém životě.

Slíbili mě muži, kterého jsem nikdy neviděla.

Dej mi jiný život, chci být pirátova žena.

Vem mě tam, kde vane ostrý vítr,

kde proudem teče víno,

vem mě do nebezpečí,

do života plného zločinu.

Vem mě ke hvězdám,

k Měsící, dokud ještě máme čas.“

 

Potom, co jsou řečeny stovky slov.

Potom, co zapadne závora na tvých dveřích.

Potom, co ztrátíš svůj sen.

Až skončí déšť,

až proliješ slzy,

pochopíš, že jsem nevzal nic,

co láska nemůže vrátit během mrknutí oka.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru