Tak trochu dítě

Jsem asi

tak trochu

čekajícím

(jako vítr

emigrant)

Epizoda první:

            chodím s oprátkou

            přes ruku

            a všechna okna

            si zrovna na tu mou

            dělají zálusk

                        -s kapsou plnou kamení-

Epizoda druhá:

            parkem, který přimhuřuje oči

            když mu šlapám do tváře

            průvod dětí hrajících si

            na dospělé

            a já jim rozumím

                        -v ruce držím zbytky toho svého-

Závěr:

            ještě vydýchat ducha krkem z těla

            neumím dost dobře

            ani oprátka už nestačí

            kamení uteklo dveřmi

            ani šátečkem nezamávalo

                        -těm hercům nevěřím – je to oboustranné-