Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNůž z obsidiánu
Autor
Ostrich
Na světě je tolik
dávivé bolesti nevinných dětí
že ji nelze vykoupit žádnou obětí
vůbec ničím
Nebudu se omotávat vírou
nenechám se vyvanout
nebudu si lhát do duše
jsou jen tisíce malých lásek
v tisících životů zapálených
jako plamínky
v nejistém houpání skořápek
mezi proudy
Není žádný lodivod
žádná předem určená cesta
Kdykoliv si to uvědomím
proříznut syrovou krutostí skutečnosti
poznávám obličej za maskou svého strachu
a hledám
všechny plamínky kolem sebe
abych je slepil k sobě voskem a svázal vor
plující bezpečněji
Naštěstí přichází únava a spánek
mí lidé dýchají s takovou jistotou
že mne to zasypává jako sníh
déšť pomalý prach popel
který pokrývá a tiší všechno mocnými vrstvami
Usínám
a zítra tato odlomená báseň
bude jako ztuhlá láva
pod kterou do smrti pokaždé
zahlédnu okamžik beznadějné křeče Pompejí
a budu se na to místo vracet
jako poutník sešívající Zemi náhodnými cestami
aby pokaždé jinde
uviděl stejné zrcadlo
náhlý paprsek škvařící medůzu duše
do kamene
do nože z obsidiánu.
14 názorů
Řekl bych, že člověk, aby nevyhasnul, si musí představit evoluci. Ty nezměrné miliardy malých krůčků, narození, životů a smrtí zdánlivě bez vlivu, které ale v příhodné chvíli znamenají přeskok, výhybku položil někdo před tisícem generací, růst tímto směrem nebyl příliš vidět, ale existoval - a najednou je z ploutve packa a život z moře a bažin se rozběhne i po suché zemi nebo je z packy křídlo a máme ho dokonce ve vzduchu...
Každý z nás je jen tím jedním malým krůčkem. A jestli spasí svět, to se pozná až kdovíkdy. Tj. nikdy nesmí čekat výsledky svých činů... Musí se to brát tak, že ať děláš, co děláš, výsledky prostě nejspíš neuvidíš, jenom pomáháš nějakému růstovému pohybu - a je to tak normální.
A když jsme u toho básnění, nedávno jsem se z Toulek českou minulostí dozvěděl, že Balbínova Obrana jazyka českého vyšla až za dvě stovky let po jeho smrti - a až tehdy, za obrození, tedy uplatnila svůj vliv. Nemusela, vlastně už ani nevím, kdo rukopis našel, (jestli to v tom díle o Balbínovi tedy vůbec bylo), a jak vlastně lze vystopovat pohyb pro záchranu jazyka už téměř mrtvého až někam právě k Balbínovi a jiným podobným ...mohl bych se kouknout, ale nesmím, práce volá :-( Tak ti to nechávám jako malou jiskřičku proti vyhasnutí, patent na to nemám, účinnost totiž není zaručena :-)
slunceblunce
17. 03. 2016tak dlouho jsem chtěla spasit svět, až jsem vyhasla... na to snad musí být nějakej patent. celej svět prostě člověk neobejme, možná kdyby si to přepnul nějak v hlavě...
hodně k přemýšlení, díky