Krajina

Odliv nakradeného štěstí

s výstřižky snů

smočil lačná dívčí ústa

vzal teplou peřinu

a udělal z ní strašáka na poli

Pozlátko na duši svěřil odborníkům

jejichž ruce podrobily ho zkoušce

zbyla prohlubeň – symbol prázdna

plombou jí nevyplníš

zasej semeno víry!

Krajina hojná svěžestí

rozrůstá se ne mém těle

úzká pěšina usmívá se ti vstříc

spočiň na lavičce pokoje

a pak ulehni v sametu mechu

Ozdobím tě snítkou šafránu

nakrmím polévkou laskavce

na rozloučenou ti zatančím

snad z lítosti tě ještě skropím deštěm

a s dárkem tě vyšlu do pavučin dní

Listuji knihou naděje a spásy

když v tom u ucha mi kdosi zašeptá:

„skrz vodopády slov i bídy vedly kroky mé

a rychlíky nevyzvednut na stanici samoty

přišel jsem k tobě, jsem zpátky“

Lásko...