Temný Narcis

V hlubinách každého z mých já zeje temnota narcistického vhroucení se do sebe sama, prázdnota zavinující se do prázdnoty … Z jedné trnité náruče unikám do druhé, všechny nepřekonatelně jen mé. Narcistická promiskuita.

Bolest jednotí moje vteřiny, tep krve v žilách odbouchává temné životy mých nadějí, úsměv se křiví v bezslzém pláči, dotek mizí za branou času, prázdné dlaně se chvějí na nezhojených jizvách … Za každou radostí již smutek, za každou blízkostí samota, za dotekem loučení, za nadšením prázdnota, za silou únava … Bylo, jako by nebylo …

Zánik je finální pečetí, zkáza toho, co je, puls co puls, vlna co vlna, kapka za kapkou …

Příliš pomalu krvácím časem, který není, jehož věčnost mi prázdně zalévá duši a srdce tíží okovy svobody naposled vždy k ničemu …