jeho obrys

jeho obrys už mu nepatří... nevlastní hranice... body na hranici už mu nepatří, v nich se ho dotýkají neznámé prostory... mění jeho tvar, působí na okraji, i uvnitř... prosakují... nemá nad svým obrysem kontrolu... může si vybrat, může není popsat jako totéž nebo jako něco jiného... může docela popsat něco jiného... ale také může popsat, co by snad mohlo být obrysem - hranicí... hranice v nezjeveně existujícím prostoru... dimenze zjevující se a mizící na popudy okrajů...

    skutečně neznámé není rozlévání se... skutečně neznámé je spíš prolamování... tohle matematici zatím neznají a teologové a ještě spíše mystici v tom spoléhají odedávna... nikdy nebylo dost dobře vidět... a kdo to zná?...

    a kdo nezná, pro toho žádné nové prostory neexistují... prochází neznámými komnatami jako duch a vůbec neví, že není vidět a že nic neříká...

.... a tak jsme se zase dostali sem na toto místo... "buď zdráv"... pozdravíš a vůbec netušíš, že jsi prošel pivovarskou zdí od koníren ke sladovně ale jsi také mohl projít stropem a slyšet zátkování... magie řeči... také magie řeči a magie vnímání... mít obrys, znát obrys je mimo definici.. spíše nezapomínat na jeho charakter... zvláštnost... a to už je i vnímání... jiné se dotýká, není jiné... nevlastní obrys, vlastní obrys, vnímání, nevnímání .... mohou být i synonyma... můžeš to zkusit