Schyzofrenie

Schyzofrenie,

neboli nemoc rozdvojené osobnosti (můžeme si ji vyložit na příkladu Dr.Jekill a pan Hyden – ve dne poklidný člověk a uspořádaný slušný doktor a v noci zrůda trhající lidi na kousky.)
Její původ je neznámý a datuje se od 2. poloviny 17. století .
Schyzofrenií trpí většinou muži ve věku 12-67 let a ženy od 11 let do 50-55 let (do tzv. memopauzy) .
Dotyčná osoba má pocit, že je ovládána většinou mimozemšťany, nebo jinými nadpřirozenými osobami (stvořeními )

Příklad :

A1: Dobrý den, jak se máte

B1: celkem dobře, ale nemluvte moc nahlas, nebo Vás uslyší

A2: Kdo ?

B2: Oni, ovládají mně, mám v těle příjímač a přes něj se mnou komunikují

A3: O kom to mluvíte

B3: Mimozemšťané, ovládají mne a když neposlechnu, vysílají mi do těla bolestivé elektrické impulsy a strašně to bolí

Shyzofrenik má často pocity pronásledování a pocity, že je ovládán někým jiným, kdo mu ukládá a zadává úkoly, které když nesplní je potrestán, příklad výše uveden je toho vzorovým příkladem … rozeberme si jej …
Osoba A : je psychicky normální vyrovnaná osoba s IQ kolem 100-110

Osoba B : je psychicky nevyrovnaná osoba, s IQ kolem 100-105 (na inteligenčním kvocientu u schyzofreniků nezáleží ! vezměme si třeba Alberta Einsteina – inteligentního člověka, zakladatele teorie relativity. Měl IQ kolem 150 a přesto byl schyzofrenik…)

V případu :

AB1
je seznámení a úvodní komunikace, kterou neodmítá ani osoba A, ani osoba B, osoba B upozorňuje na své vnitřní (psychické problémy)

AB2:
Osoba A se chce dozvědět o problémech osoby B dozvědět víc, ale osoba B nepřímo ukazuje na „skutečnost“, že je ovládána „JIMI“

AB3:
Osoba A znejistěla, ale neodmítá komunikaci, která pro něj začíná být mírně nepříjemná. Osoba B poodhalí částečně svůj problém, ale neřekne přímo, že trpí schyzofrenií, obyčejný člověk, který se o psychologii nezajímá, nepozná, zda se jedná o labilitu, či se jedná o složitější poškození (schyzofrenii)
Osoba B odhaluje, že za NEPLNĚNÍ úkolů je trestána (údajnými elektrickými impulzy).

Člověk postižený schyzofrenií nemá základní pud sebezáchovy a může se snadno rozhodnout ukončit svůj život tzv. Z minuty na minutu .
Nejčastější způsob sebevraždy schyzofreniků bývá oběšení či utopení, výjemečně to bývají složitější způsoby, zastřelení či otrávení.
Schyzofrenie se nedá léčit, ale dá se tlumit silnými léky
(Torazin, Eutanazin) .
Většinou lidé schyzofrenici mají velké problémy se po hospitalizaci vrátit do společnosti a proto vyhledávají pomoc odborníků .