Za tichých nocí...

Za tichých nocí,
kdy spánek nepřichází,

v zamyšlení často, často bdím.

Jak ve snu živém vzpomínky se vrací . .

Mé lásky!
     Zda při snění vás uvidím?

Za tichých nocí,
kdy spánek nepřichází,

sladké melodie v zamyšlení zní.

Jak ve snu živém vzpomínky se vrací . .

Mé lásky!
        Zda při snění vás uslyším?

Za tichých nocí,
kdy spánek nepřichází,
v zamyšlení v nostalgii upadám  . . .
Jak ve snu živém vzpomínky se vrací . .
Mé lásky!
     Chci vás vidět, slyšet…          
      Chci vás!
      Proč mohu vás jen chtít ?

Za tichých nocí,
kdy spánek nepřichází,
při snění osamocen zůstávám.
Jak ve snu živém vzpomínky se vrací . .
Mé lásky!
     Proč jen pouhým klamem jste,
      od kterého nic nečekám ?

                    Za tichých nocí,
                    kdy spánek nepřichází,
                    vzpomínky mé zůstávají pouhým snem . . 
                    Mé lásky! 
                               Proč jak krásný přelud noci mizíte?   
                               Proč ztrácíte se s ranním rozbřeskem ?

Po noci probdělé,
kdy spánek nepřicházel,
do víru žití s novým dnem se vracím . . .
Mé lásky!
     Neustále se mi vzdalujete . . .
      S každým novým dnem vás více,
                    více ztrácím.