desatero trochu jinak

Desatero 1)V jednoho Boha věřit budeš! Zdá se Ti to podívné? Proč někdo mocný je nad námi, ukazuje nám cestu, a jen po nás chce dobré známky z testu života! Snad to není taková novota! Pomáhá nám i když v jeho šlépěji zrovna nepudeš! Je tu s námi více lásky dá mi, i tobě stačí pozorovat, jeho slovům nevzdorovat. Vždyť je to tak jednoduché, tak nevinné! Zdá se ti? 2)Nevezmeš jméno Boží nadarmo, je mi líto těch co sprostě mluví, ani řádně o čem neví, používají slova, neznají jejich moc jejich význam, ani Ty to já poznám! přečti si tento první řádek znova, možná pochopíš co mi leží na mysli! Používají Boha pro obyčejný život, prosím jak je libo. 3)Pamatuj, abys den sváteční světil ach....tys to nepochopil? Svátek dnešní, to není jen jít na mši a pak do hospody zapadnout! Na svou povinnost zapomenout! Jsou Vánoce tak přece aspoň dnes, tento svátek s námi zůstaň. Zavíráš za sebou, oči pro pláč, dítě se žene za tebou! Aspoň na svátek zůstaň doma! 4)Cti otce svého i matku svou naše dítě nyní slzy polyká, smutkem se zalyká je malé jinak to neumí! Pěstičkou mi dal ránu, s bolestí v krku pak probudil mě k ránu! Sem tu sama mám na tebe vztek dítě již je z kolébky okukuje jako ty kdysi v koupelně nahé prdelky! Ty si jeho kamarád ke mě úctu nemá když něco udělá k tobě pro podporu běhá! Pro mě má urážlivá slova jako ty pro tebe oči plné obdivu! Cítím vztek,či smutek?! 5)Nezabiješ! Jediné slovo z přikázání mě brzdí! Abych neodstranila to co můj život již dlouho hyzdí! Otec a syn a co já? Ptám se ptám odpovědi se asi nedočkám! Hodím ti tato slova do talíře, uvidíme jak se jimi tvůj mozek prolíže! Usadil si mě slovy, vždyť mám tě rád proto tu s tebou ještě zůstávám v našem svazku! Dořekl si a shodil svou nevšímavou masku! Ještě, že jsem nepodlehla hříchu miluji tě, ještě, že jsem nepoužila tu dýku! 6)Nezesmilníš! Tak mě to kdysi učili, své myšlenky hlídej, ony by zhřešili! Uvrhli Tě do zkázy, nedívej se na muže máš toho svého, copak jsme ti to do hlavy nevtloukli! A tak se snažím, ikdyž občas to není možné, dívat se na prázdné lože, nádherného vedle něho muže! Tak dost! Konec fantazií dvakrát otče náš to za své hříšné myšlenky máš! Tak sama sebe kvůli své touze potrestáš! 7)Nepokradeš! Dítě mé přivezli policie na mě divně hledí. Co provedl mi řekli stěží. Přepadl někoho v nedalekém parku před policajtama ještě ten nezletilí smrad zapálil si startku! Ach krást je hřích, jak ti to ještě mám vysvětlit?! Otec přijde a rozmluva muže s mužem z toho vyjde. Snad to pochopil, když něco chceš popros nás, a pak jiné příjmy snad ještě s brigád máš! Tak proč nás trápíš, proč kradeš?! Ach ta mládež! 8)Nepromluvíš cizího svědectví proti bližnímu svému! co k tomu dodat, řekněte to jemu! Chtěl dostat vše, pomluvil nás! Kvůli němu museli jsme z domu! Pomluva je hrozná věc a bolí! Poslouchali jste někdy její řeč?! 9)Nepožádáš manželky bližního svého! O tom tys asi nikdy neslyšel, asi ne jinak bys dnes jen těžko přišel! Že se ti u mě líbí? Že bys mě za ženu chtěl? Proč ne zbav se té co ti dítě vychovala já se ti tímto zaslíbím! Můj muž je děsnej trouba tak půjdem na to zvolna! Já když jsem opakovat Tě tato slova slyšela věřit jsem tomu nikdá nechtěla! Ona už je po rozvodu čeká na mě už to znám z doslechu! Zbořil si naše manželství naši rodinu! Pro ženu nejlepšího přítele! Dávám ti na sbalení hodinu! Více potlačovat vztek nesvedu, zmiz! 10)Aniž požádáš statku svého! U soudu sedím tebe na dosah ruky mám a přesto stále před sebe hledím! Teď teprve jsem zjistila co jsi zač, jakýs hrozný lhář! Rodinného štěstí a majetku žhář! Vždyť bereš mi vše jen můj duševní svět, ne ten mi nech ten mi neber v něm tě mohu pořádně praštit do žeber! Sebral si mi vše! Obracím se k Bohu o pomoc snad nebudu toho chtít po něm moc! Celý život jsem mu věrná byla ikdyž, že jsem si tebe vzala místo do kláštera jak jsem chtěla s tebou sem odešla! Desaterem sem desaterem živi zůstanem do pekla se tak jen těžko dostanem!

---