Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Snad jen...

16. 04. 2006
4
4
1302
Autor
Quaken
Vidíš svého otce, jak na zemi leží,
ve skelných očích mu vlastní život běží.

Co uděláš?...

Vidíš mladou dívku s pokleslou bradou,
jak potoky slz štěstí ji kradou.

Co uděláš?...

Vidíš malé dítě v hadrech zabalené,
jak do světa křičí, proč je opuštěné.

Co uděláš?...

Natáhneš ruku, uchopíš dlaň,
pošleš svou myšlenku, svým srdcem ji chraň.

Osušíš tváře, rozlepíš řasy,
zavřeš staré snáře, pohladíš vlasy.

Vezmeš staré hadry, v náruč se promění,
budeš chvíli matkou, nic na tom není.

Snad jen otevřít srdce...

4 názory

zorka
11. 04. 2007
Dát tip
každej musí, nebo by měl začít u sebe a pak to půjde, fakt *

avox
30. 03. 2007
Dát tip
hezké, vnímavé... kdyby tak všichni... */

martinez
10. 01. 2007
Dát tip
tohle je na chlapa nečekaně citlivý... je hezká

Quaken
17. 04. 2006
Dát tip
Je to vlastne i me prani...aby svet byl lepsi nez je...bohuzel pohnout s nim je ukol nadlidsky...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru