Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeznaděj
23. 04. 2006
1
1
1731
Autor
Deni
je to smutné, ale je to ze života ...
Jsem sama a ty jsi zatím v dáli,
zas krutá bolest v srdci pálí
a duši zapne přes zápěstí
pouta, jež je tak těžké nésti.
Přes oči uvazuje pásku
a zakazuje vydat hlásku,
já však teď vykřičet chci světu
tu jedinou a prostou větu,
jež uzamkla jsem do sonetu
podzimu, zimě, jaru, létu.
Všem, kdo jsou živi i těm v hrobě
a v neposlední řadě tobě.
Teď však mám trochu strach se ptát :
" Máš mě tak rád jako já tebe ráda mám ? "
1 názor
ano, volné verše asi nebudou to pravé... piš z radosti, pro radost - to umíš moc hezky ;-)
Denisko, tomuhle říkáme rozpočítadlo. Není to ani volný, ani vázaný verš. Pokud by ses cítila poškozená, požádej o kritiku Vzdálený_hlas_moře. To je mladá, velmi dobrá autorka lyriky a pravdivá kritička. Já lyriku tohoto typu moc nemusím...
pěkná, ale pravidelné verše typu AA BB, jsou zbytečným zabijákem dobré poezie, pro mě je důležitější jistá volnost a pravdivost.
Tak jsem to prolítl, vidím, že jsi básnířka spíš pro radost než pro umění. Baví tě psát? Nebo ty kusy na písmáku jsou spíš ze sporu či nějaké věnovánky?