Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Procházka jarní krajinou

15. 05. 2006
1
0
1149
Autor
beze_jmenná

Sluníčko usměvavě shlíželo vysoko z nebe a svými paprsky olizovalo poslední zbytky sněhové pokrývky. Pohled z okna lákal k procházce probouzející se přírodou.

Jen co jsem otevřela dveře, do nosu mě uhodila vůně jara a s ní jako by přicházela i nová energie, kterou jsem v zimě tak postrádala. První výdech s sebou odnesl únavu předcházejících dnů. Byl to krásný pocit, kráčet po hrbolaté cestičce směrem k lesu a vnímat svěžest kolem sebe, poslouchat cvrkot cvrčků a bzukot včel a čmeláků.

Z lesa se ozývá bublání lesního potůčku a stromy si šeptem sdělují svá tajemství. V jejich korunách se uhnizďují ptáčci, oblečeni do pestrobarevných košilek, a radostným prozpěvováním dávají světu najevo, že jaro už je tady. Uprostřed hlubokého lesa se rozprostírá malá mýtinka. Z trávy vykukují sněženky a své lístky nastavují hřejivým paprskům slunce i další drobounké kvítky. Na nesměle zvednutou hlavičku pampelišky se snese motýl a třepotáním svých křidýlek dá všem najevo, že i on má radost z příchodu jara. O kousek dál odpočívá na vyhřátém kameni užovka. Ze spánku ji vyruší dva zajíci, kteří se prohánějí po mýtince a po chvíli peláší zpátky do lesa.

U průzračné lesní studánky se objeví jelen, aby uhasil svou žízeň. Nad hlavou mu poletuje kos a zvědavě pokukuje po kosici sedící na stromě. Pod nohama mu skáčou žáby a předhánějí se v hlasitosti kuňkání. Na okraji mýtinky, tam, kde je tráva nejchutnější, se pasou srnky.

Vyzuju si boty a bosýma nohama se brouzdám zelenkavou trávou. Zaslepená krásou jarní přírody si málem nevšimnu malinkého mravenečka, spěchajícího s kouskem větvičky do obrovského mraveniště. Raději si botky zase nazuju, přeci jenom slunce zemi ještě nestačilo pořádně prohřát a nerada bych se nastydla. Sednu si alespoň na pařez a pozoruju dění kolem sebe. Kousek ode mě právě probíhají šnečí závody. Jak se tak koukám, nepozoruji je jenom já, ale taky zrzavá veverka sedící na nedalekém smrku.

Příroda tady v lese je opravdu krásná. Když se stromy začnou zelenat, když se vzduchem šíří všelijaké vůně lučních kytiček i lesních bylin, když i ten nejmenší živočich vystrčí hlavu ze svého pelechu, vím, že jaro je opravdu tady.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru