Veď mě

Veď mé kroky řiď má slova. Prosím nedovol uzavřít srdce znova. Jsi můj okřídlený přítel co dohlíží a chrání, před zlými skutky a vlivy mě brání. Jsi anděl co shlíží na zem chráníš, pomáháš, ukazuješ cestu. Říkáš, že jsem. Pomáháš, když tě nevidím, občas se divím, proč jsi to nevzdal jiného smrtelníka pod ochraná křídla nevzal. Šlapu na místě, mířím do předu, myslím si: "Tohle nesvedu!" Pak cítím něčí klidný dotek. "No tak pískle - jen běž neboj se! Před tebou stojí vyšší věž, ale ty to zvládneš!" Držíš mě a já vím, že jednám zprávně. Má víra občas skončí v trávě.. Ale ty jsi tu jsi tu stále, jako šachysta, co ještě neztratil krále, jen dámu.

---