Sen o jednom čtení

... i knihy mají svůj svět...

Vzduch těžký mezi čtyřmi stěnami líně převaloval obláčky prachu od země ke stropu mezi hustými závěsy police starobylé prohýbající se dějstvím Knihy jedna vedle druhé kožené, zlacené nebo vazbou obyčejnou čekají na zvědavce Vcházím a tají se mi dech nad tím množstvím moudra na papíru co zakryto je prachem Zvedám knihu co na koberci leží osaměle tak zavřená a ukládám ji mezi přihlížející Kde začít kterou otevřít nejdříve a prožít její příběh nebo načerpat nová slova Vychutnávám tu chvíli v koženém kovaném křesle kde společnost mi dělá zahnědlý dřevěný globus otvírám jednu z nejsilnějších je těžká a její stránky tak křehké a přeplněné Slovo, druhé a další vtahuje mě někam zvolna letím a připadám si rozptýlená Kniha upuštěná zavře se na zemi a vzduch těžký dál světlu se brání

---