In Public

ten konec mi vadí...ta zkratka mi to rozcupovala...jinak tohle: soukromé tragédie na veřejných místech je to jedna z těch neředěnejch pravd..líbilo se mi to,ale nenašla jsem nic originálního...ale je to příjemný...má atmosféru (teda pro mě)

hlavně za ty soukromé tragédie...

momentka. v pohybu za sklem tramvaje. stékající kapky. lidé v druhém plánu ujíždějí, na ostrůvku jako na kýlu lodi, město se potápí, jsme tady samé ostrovy. vidí je, jak žijí svoje životy. básník, opatřený kukrem imaginace, zvědavě si prohlíží, projektuje do pohybů přítmí vlastních představ. jak ti lidé vlastně žijí. neví. alespoň o tom píše nemastné neslané básně.

zajímavá glosa, napsaná jako by jen mimochodem, jako by něco běžného a také nezvratitelného, a proto i závěrem o MHD jen jako nic, přesto s jednoznačnou účastí. Tip

* a spousty vykřičníků...

tohle jo a tohle znovu a znovu*

taky jej rozlévám, i když moc MHD nejezdím:-) hezky se to četlo

slusna...*

bez nápadu dojem slabý

soukromé tragédie na veřejných místech Bože, tak zdánlivě všední, ale zalezlo mi to až pod nehty!

olala

zrovna mě napadlo tržet se troleje, tramvají, které nevyjely*

*