Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejá, ty, on a malí princové
30. 12. 2006
4
19
2113
Autor
mich
loudám se
s všema těma věcma
s celou svojí zátěží
bloudím dávno ne v kruhu, teď v elipse
a připadám si hezká.
někdy i potřebná,
když slyším kňourání, vím, že pro ně jiných tady není.
snad jen na malou chvilku,
než to všechno odezní.
„nešukám s idiotama“
„vždyť já jsem přece ten idiot a se mnou spíš“
„jenže tebe miluju“
a pak trpím
a představuju si,
že seš někdo jinej
ploužím se jako ten nejpomalejší ploužák domů,
tam,
kde je nejvíc
povinnosti
lásky
legrace
i já potřebuju být s váma,
ale s tím druhým se potřebuju milovat
ještě jednou dneska
a pak taky zítra
a pozítří
celej týden
a taky život
ale nevím, jestli útěcha ode mě je pro tebe dobrá
taky chci utěšit
„a co?“
„a co jako?! je mně to jedno!“
a dneska svého milého miluju desetkrát tolik než jindy.
samozřejmě předstírat musím.
„já už s tvým posraným životem nechci mít nic společnýho. vem si ho. sežer si ho.“
„a chceš mě?“
chci.
nechám si to pro sebe.
dneska máš narozeniny a všechno hezký mi odešlo s tím druhým.
chtěla jsem tě najít nahýho
v přítmí naší ložnice
a milovat se s tebou
a teď zase myslím na jinýho
odvedle křik malých princů
ukájí mou zvědavost na tebe,
padám únavou,
ale právě teď jsem ta hezká,
potřebná.
19 názorů
omluv není třeba..já jen nejsem zvyklá na to, že o mně někdo něco ví..nesvěřuju se atd. ..a hlavně je pro mě nový to, že někoho "zajímám"..
a teď už musím spát (prý bych měla, protože jsem už pár týdnů nemocná..) a hlavně za pět hodin zase vstávám, takže dobrou...
...tak promiň...přenesu to zpátky na zem...je to jenom báseň... a já jsem jenom kritik...báseń je pro mne dobrá proto...že nutí k zamyšlení...evokuje představy...a umožnila diskusi.
...rád Ti to řeknu i tady...blízko jsi mi, když Tě dokážu pochopit...dáleko, když se učím Ti rozumět...ale obojí mám rád...
to bylo dobrý, hezký.. můžu jen tak soukromě vědět, kdy jsem ti blízko a kdy daleko?
...dobrá...já to tedy beru tak, že bloudíš v elipse...mohu-li být na okamžik sluncem...pak někdy jsi mi neobyčejně blízko...jindy nekonečně daleko...
myslím, že chápat by se mělo všechno naprosto zcela správně..tohle je moje míra. v tomhle jsem dost striktní, ani nevím proč, ale mám to tak i v životě - teda aspoň v hlavě..v takovým tom "teoretickým životě", v tom opravdovým to funguje často jinak..ale podle mě by se lidi měli víc poslouchat, víc číst, aby všechno chápali přesně tak, jak to druhej myslí..ale je to strašně těžký a prakticky nemožný..takže ať si každej vezme to, co chce..
...máš těžký úkol...ale je to tam...myslím, že jde o základní otázku...jaká je vlastně ta správná míra pochopitelnosti sdělení?...
myslím, že duši nemám..
teď jsem tu báseň po sobě četla a chápu, že je to pro každýho kromě mě dost nesrozumitelný..asi tam budu muset připsat kdo je kdo, kdo co říká, co k čemu vlastně patří..