Sice jarní břečku moc nemiluji, ale tady je popsaná moc hezky. Jenom ten název básně a veliký děj, co v hlubinách se chystá mi nevím proč pořád evokuje Únor 1948.

Toníku, báseň je krásná a dýchla na mě krásnou předjarní atmosférou - mění se tóny barev, ale i zpěvu těch, co zůstali věrní naší rovnoběžce, jarní vítr tahá za rukáv :-))) díky, zdravím Tě a posílám TIP a ještě obdivuji malíře, který namaloval krajinu s ustupující zimou a vzpomněla jsem si i na jeho zimní lesní cestu u Tvé básně :-)))