Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednoho dne v bílém mléce

Výběr: Craerassy
13. 02. 2007
10
10
1628
Autor
angelik

...nejraději bych skočila z okna vzdušným milováním v nočním záblesku hedvábím přikrytých prsou a stydím se už jen za ten pocit přízemního chtíče jak svědomí člověka káže tak moc bych chtěla nepošlapat trávu a mít zelená kolínka uvidíš za chvíli ti přijdou domů v povídání já a ty bez čárek a bez háčků bez háčků bez háčků bez háčků... (je ne connais pas plus de l'attente)***

Nebezpečně rudé rty bez záplaty z požehnání.

Stále nutkavěji hořlavé

popáleniny v něžném slůvku

spi, zavři oči, šeptáš, až

ráno budou pálit sny

a pocit

studené modrobílé zdi, dospívání

jak v šedém ránu po promoci

tiká

ručička za pět minut tři čtvrtě na víčka,

v srdci sahara s antarktidou, duše do naha a bosa

v dlaních s černou hlínou,

bída zažraná v bocích nad kyčlí,

úroda na hranách a pleskot stehen celkem nic,

domýšlím praní špinavých fuseklí

a mylný význam zatnutých sanic.

 

Něžná jsem a voňavá,

jak podkolení dolíček a loketní jamka, jak

hvězdárna nad Brnem, kde

plá zhasnutá pouliční lampa, jak

schovaná za krbem

schoulená kočka, pes

v hlase, těším se na neděli,

na večerní touhy v podkolení

a míhání mých přímočarých

lásek.

 

 

Tak pojď, tady zbroj,

nevinný

jak lehká děva,

běž, padni, vstaň,

zatni, pusť

k oltáři věna,

dej, promrhej poslední slůvka němá…

Už zastav tyhlety bolístky z ran obelisku na trati, tati,

 už zastav tyhlety bolístky na lístky, jestli dobře žiju a že jestli se nestydím.

 

Z misky s olovem vem lůj na rty a za slovem připiš tečku.

Na památečku.

Mladíčku nezralý.


10 názorů

zuzuzu
16. 02. 2007
Dát tip
to je úlet

Craerassy
14. 02. 2007
Dát tip
mívám pocit...je to jako když procházíš mlhou....tak hustou, že by se dala krájet, jak říká Rákosníček:-)))...a tam někde možná věřím, že jednou zase jedny ruce...najdou... uvnitř stále ještě čekám a navenek hrubou omítkou zraňuju, vzdaluju...sebe od tebe...tebe od sebe...kdoví...touha i sebezapírání....tak nějak mi zní...a takhle nějak bych chtěla umět psát. *

silence
14. 02. 2007
Dát tip
povedla se, takova maslova :) *

angelik
13. 02. 2007
Dát tip
sid:ráda jsem.. díky za přečtení i poznámky, dělají radost SENIOR: hele, lepším se, naposled jsem měla 4:) dík

guy
13. 02. 2007
Dát tip
krásná .. ta sloka s tou hvězdárnou nejkrásnější .. ale vlastně všechny - žádná bez druhých se neobejde .. *

SENIOR
13. 02. 2007
Dát tip
Na to že by tady mohlo skoro bát opsano mé poslední kritično díla tohoto autora nebo ralativně spíše autorky, se to přecijen jakoby zlepšilo. Jen o absenci limitace tohoto tvorbostylu není mnou byto přesvěčdeno. Zatím jakoby. 3

Zuzulinka
13. 02. 2007
Dát tip
krásné v závěru lehce ironické jako by se pojídalo grepy, jako by jejich hořkost mírně zkřivila líbající ústa chce se mi říct existuje cukr říká se mu bílý jed*

sidonia
13. 02. 2007
Dát tip
cetla se mi lehce krasne lehce

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru