Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBuřty
06. 05. 2007
7
6
1109
Autor
Jolana19
„Jolano, ty si ale blbá“.. ta věta mě nadzvedla…jako vždycky, když jsem měla pocit, že je v neprávu .. jen už se míň vztekám..taky jsem přestala házet s věcma…a křičet..věci jsem musela koupit nové a můj hlas, jakkoliv nabíral na intenzitě, nikdo neposlouchal..tak co..zůstala jsem tu sama..
“Tak jsi mě špatně pochopil“..
“Ne blbě jsi to řekla!“…no jo naše oblíbená hra..Jolana idiot.
Tak o co jde..chtěla jsem buřty do repráků..fakt mě nenapadlo, že koupí buřty na opíkání..stalo se..no bóže dám je do mražáku na někdy..tam toho je..někdy mám pocit, že celý naše manželství je v mrazáku..doteky..pohlazení..něžnosti..pohledy..všechno hezky zabalený, popsaný včetně data, kdy byly naposled vytažený na svět..hodně dávno..není to dlouho co jsem z pocitu vinu upekla buchty..makový a povidlový..voňavý kynutý buchty..plnej pekáč..co jsem provedla?..vlastně nic tak strašnýho..laskala jsem se se svým jménem..No tak se netrap Jolanko..blbá věta..a já místo pohlazení rozdávala facky..třeba jen virtuální..prostě boj..věčný boj..a nadávky. „.Srabe!“..jenom netuším komu a zač..a proč zrovna jen u tohohle člověka..Neublíží mi..nedotkne se mě..nechce mě ani rozladit..Tak co mi vlastně chce?..já jsem si našla svůj pevný záchytný bod..ve vesmíru..někoho kam můžu přijít a povídat..někdy jsem měla pocit, že vážně ležím na posteli a povídám..někde hraje tlumeně hudba a já povídám co mě napadne na co si vzpomenu..a posílám pozdravy.. ať jsem kdekoliv..prostě posílám pohledy..chvíli trvalo, než jsem sebrala odvahu na první obrázek..netušila jsem co na něj napsat..nejlíp mi bylo, když jsem psala jen adresu..ze začátku jsem je posílala Vendovi..odevšad a kupovala hlouposti..ty správný kýče a pitominky, ale když zemřel nebylo komu je posílat a kupovat a pak časem jsi mi vyšel ty..zvláštní muž..zvláštní vztah..neřešitelný..jsem starší..nemocná..zakomplexovaná a vdaná žena..opravdu jsem tě proklela a opravdu jsem se pak rok bála, aby si náhodou nezemřel nebo se ti něco nestalo..Nestalo naštěstí..to fakt nevím co bych pak jako měla dělat..takže rok uběhl a já myslela, že je to za mnou..dělej si co chceš..mně hlídací služba skončila a jedu po svý lajně..Tak jsem si to naivně plánovala..chyba hlávky..ten pocit viny a odpovědnosti se usídlil moc hluboko..no jo nic jinýho to nebude..vina a odpovědnost za něčí život a jeho nepovedený etapy..hele za všechny ženský světa fakt neodpovídám..já s bídou sama za sebe..Zkusila jsem se změnit..něco se povedlo..vlastně jsem se hodně změnila..skoro se nepoznávám..dokonce jsem se musela i několikrát znovu představit..i sama sobě..jsem tak jiná a cizí..a dělám takový věci, že se děsím..sebe sama a toho kam až zajdu..kdysi jsem vztekle a posměšně poznamenala.. „Změnila jsem se to by si se divil“..no myslím, že i zděsil. A víš co je největší sranda a paradox..i když procházím životy jiných mužů, pořád podvědomě hledám tebe a doufám, že tam na druhým konci jsi ty..klidně bych ti odpustila, ten lehký úsměv na rtech, s kterým bys přiznával, že jo, že jsi to ty.. jedinečný..dokonalý.. a originální..Zlatíčko, v tu chvíli jsem měla šílenou chuť tě obejmout a milovat se s tebou..bez zbytečných keců a řečí..prostě vzít si jeden druhého a dát se..navzájem. V těch slovech bylo tolik smutku, jako bys tomu sám nevěřil..že tě někdo může milovat..pro tebe samotnýho.. škoda..Škoda, že jsi řekl kdo jsi..kdybys chvíli počkal.. možná bych byla z reakce přítele rozčarovaná natolik, že bych se přestala hlídat a vykecala ti i to, na čem ti záleží nejvíc.. a vykecala bych, že toho samolibého frajera miluju..a ten hajzl za to vážně nestojí..že dobře vím, že mě vymění za první peroxidovou bloncku co bude umět zavrtět zadkem ve správnou chvíli na správným místě..já že to nikdy umět nebudu, nikdy nebudu kráska z jeho snů a nikdy mu nedám to co muži, kterýho miluju bych chtěla dát..dceru nebo syna..nemyslím si, že bych měla dost odvahy jít do toho risku znovu a že by on unesl, že to jeho dítě taky nemusí být v pořádku..
Po krátké smršti většinou nastoupí rozum..ten co všechno vyhodnotí..zapíše..vyřeší nejlépe ke spokojenosti všech zúčastněných..
“Jolano ty jsi tak blbá!“..vždyť měl vlastně pravdu ten můj muž.. Jsem blbá
6 názorů
Někdo říká blbá, někdo hezká... Já myslím, že nejsi :-)
Je to takový proud myšlenek, vysypaný naráz (můžu Ti treba namlovat, že to znám). Snad jen kemněji nakrájet a proložit kousky zeleniny (jako asparágus od květinářky) nebo aspoň trochu chleba. Takhle je to hodně hutné.