Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hogaro, kapitola 6. - Souboj a závěr

23. 10. 2007
0
0
1335
Autor
Geont_Serigo

Tady končí příběh, který jsem sepsal. Snad se někdy budu ještě věnovat prostředí a vesmíru Hašů, ale to snad až nasbírám dost zkušeností.

Boj skončil a úklidoví roboti sbírali části vybavení, které vojáci při úhybných manévrech poztráceli. Kormi se tvářil potěšeně a to znepokojovalo jeho nejbližší důstojníky. Nikdy nedával najevo potěšení ze simulací, kterých se účastnil. Lidé se mu totiž zdáli příliš pomalí, ale to vycházelo z jejich o něco horší genetické výbavě oproti Změněným. Kormi svým jednáním sledoval jediný cíl. Chtěl, aby se jeho návštěva cítila ohrožena. Zjevně se, podle reakce těch pár mladších Hašů, tak stalo. Oni nedokázali skrýt své zděšení, když se mezi sebou vojáci domlouvali na taktice. Celou komunikaci vojáků slyšeli všichni, kdo se nacházeli v místnosti. Ostatní Hašové se snažili usilovně mladé Hašy uklidnit pomocí svých myšlenek, ale dávalo jim to hodně zabrat. Tak velký byl rozdíl mezi obyčejným a dosud nepoznamenaným Hašou a Hašou, který dosáhl přinejmenším úrovně Da. Rituál přijímání mezi vyšší Hašy zanechal v každém z nich stopu. Stopu, která jim měla v budoucnu zachraňovat životy. Jejich mysl poznala ty nejhorší myšlenky. Dakira-Haša se sice nepřestával usmívat, ale nyní spíš než úsměv jeho výraz připomínal úšklebek. Nelíbilo se mu to. Nikomu z Hašů se to nelíbilo.

Tak viděli jste menší ukázku našich bojových postupů,“ promluvil do houstnoucí atmosféry Kormi. Nějak podvědomě si všiml neklidu svých hostů.“No a teď půjdeme do zadního traktu lodi, co vy na to.“

Helok se otočil na velitele lodi a nasadil výraz, z kterého mrzla krev v žilách. Kormi si naštěstí nevšiml Helokovy hrůzu nahánějící tváře. Dakira znal mnoho technik uklidnění, takže pro něj nebyl problém sklidnit svou neklidnou a rozzuřenou mysl. Koem vyrazil za odcházejívším Kormim a většina Hašů ho bezhlesně následovala, aniž by se zajímala o Heloka. Jen pár se jich zastavilo u Dakiry, aby se ujistili, že je všechno v pořádku. Nikdo nechtěl riskovat uvolnění moci, kterou v sobě nejsilnější z Hašů nosil a která byla schopna měnit města v trosky. Jediné trochu silnější použití by znamelo zničení lodi a všech na palubě, tedy skoro všech. Dakira už totiž nepatří mezi bežné lidi či Hašy. Jeho moc ho dokáže ochránit i před vakuem a chladem vesmíru. Jako poslední Haša z místnosti odešel právě on. Zas nabyl své stále se usmívající tváře. Věděl, že se mu zaslouženého zadostiučinění dostane.

Kapitán zavedl svou návštěvu do prostor, které vedly k druhému tréninkovému sálu. Kormi zastavil skupinku na pozorovací terase. Podíval se na Haši a zeptal se: „Kdo z vás je ochoten postavit se mi v boji?“ Všichni tuhle otázku čekali. Hašové napínali ostatní tím, že se nikdo z nich nehlásil. Ovšem jeden z nich se zezadu pomalu dostával blíž k vyzyvateli. Nebyl to nikdo jiný než Dakira-Haša, nejmocnější z mocných, živoucí zkázonosná zbraň. Jakmile se dostal do popředí skupinky, tak se přihlásil s hlasitým: „Já tě chci vyzvat na boj.“

Byl potěšen, přihlásil se ten stále se usmívající mladík. Neviděl v něm těžkého soupeře. Možná, že by svůj názor změnil, kdyby věděl, co ho čeká v následujícím boji.

Dobře, jsem potěšen vaší odvahou,“ promluvil s úsměvem Kormi.

Nelichoťte mi. Nemám to rád,“ odpověděl Helok holým faktem. Lichotky a pomluvy neměl nikdy v oblibě, spíš je nesnášel než cokoli jiného. Dokázal vládnout mocí, o které se lidem může jen zdát.

Kormiho to překvapilo, protože většina lidí slyší lichotky ráda. Zjevně narazil na dost nepřípustného člověka. „Nevadí, stejně brzo zemře,“ pomyslel si. Ovšem Helok mu neustále četl myšlenky, takže mu to neušlo. Kormi ukázal na dveře, kterými se šlo do sálu. Helok jen přikývl a odešel do sálu. Kormi jednomu ze svých podřízených něco řekl a vypravil se hned za Helokem.

Podřízený, s nímž Kormi mluvil, uvedl zbytek výpravy do pozorovací místnosti. Všem se naskytl pohled na obrovskou halu. Uprostřed haly naproti sobě stáli mlčící Helok a Kormi. Navzájem si hleděli do očí a nedávali znát své emoce. Scénu přetrhl Kormi podívajíc se na kameru, která přenášel obraz z haly do pozorovací místnosti. Pomalu vracejíc svůj zrak na svého protivníka stihl vytasit své dvě šavle. Postavil se do svého bojového postoje a nechal iniciativu na Helokovi. Ten už neměl na sobě svou kutnu, ale stál před Kormim jen ve svých plátěných kalhotech. Nenechal na sebe dlouho čekat a také zaujal bojový postoj přizpůsobený své zbrani. Nebojoval rád se sečnými zbraněmi, proto se naučil bojovat s holí.

Jako první zaútočil Kormi, rychlým výpadem směřující přímo na hlavu se snažil vyprovokovat protivníka k silnému rozmáchnutí. Helok ovšem vykryl výpad krátkým pohybem své holi. Kormi vyveden z míry na okamžik nedával pozor a získal tak lehký zásah do hrudníku. Helok si okamžitě všiml podivného chování hole a také zvláštního chování Kormiho trička. Pochyboval, že by se na normálním tričku objevily modré vlnky. Opět zaujal postoj a zaútočil nelidskou rychlostí, které se mohla vyrovnat jen rychlost některých Změněných. Kormiho náhlá změna boje značně překvapila, přesto byl schopen se většině ran vyhnout a ty, co prošli skrz jeho obranu, zastavil osobní štít. Helok se neustále snažil probít skrz štít silou, ale nakonec došel k názoru, že zde síla nebude moc platná. Čím větší sílu používal, tím byl štít silnější.

Kormiho potěšilo, že se Dakira snaží zasahovat hrudník a ne jiné části těla. Helok už nehlídal jeho mysl, takže mu tato myšlenka neustále unikala. Chtěl použít své síly Hašy, použít element, který by dokázal štít prorazit. Už začínal pomalu čerpat síly pro uvolnění energie a tak z útoku přešel do obrany. Toho využil jeho protivník a začal pomalu uvolňovat moc Změněných. Celé jeho tělo začínaly pokrývat zvířecí chlupy. Zbarvení patřilo k pozemskému tygru, což značně odhalovalo jeho zaměření. Patřil mezi bojovníky a ne stratégy, takže měl schopnosti jak snadno a rychle usmrtit protivníka.

Zatímco tito dva bojovali na pozorovatelně pomalu koncetrovali síly zbylí členové výpravy. Domlouvali se rychle pouze myšlenkami. Vlastně se neměli čeho bát, posádka přestala být loajální k Změněným, ale těch bylo na všech lodích několik desítek, což mohlo přivést potíže. Dokázali je ovšem snadno lokalizovat, takže k nim byli pomalu vysláni jednotky Změněných, které se teleportovali pomocí Sil planety a soustavy. Všechny lodě už byli obsazeny, ale na vlajkové lodi právě probíhal boj na život a na smrt.

Helok se opět vyhnul pokusu o smrtelný úder na poslední okamžik. Už začínal cítit pomalu se akumulující energii, která mu měla dopomoci porazit nelidského protivníka. Kormi se začal uklidňovat a přestvával zběsile útočit na svého soupeře. Nyní oba kolem sebe kroužili nespouštějíc oči ze svého protivníka. Helok už cítil hromadění energie na své zbrani, ale protože chtěl boj ukončit, co nejdříve, tak aktivoval zvláštní mechanismus zbraně.

Kormi nemohl uvěřit vlastním očím, před ním už nestál muž s holí v ruce, ale muž, který třímal dva meče japonského typu, tzv. katany. Nejvíc ho šokoval fakt, že po čepelích běhaly modravé blesky. A nejen po nich, dokonce i po těle Hašy se objevovaly. To, co viděl, se vymykalo jakémukoli fyzikálnímu zákonu, který lidstvo dosud popsalo. Dokonce i z biologického hlediska bylo nemyslitelné, aby člověk dokázal uvědoměle ovládat takovou sílu. Ovšem Kormi se nebál, protože věřil ve své schopnosti a schopnosti svého brnění. Jeho proměna už byla takřka hotova a soupeř se nějak neměl k jakékoli akci. Zaútočil přímým útokem a málem se nestihl vyhnout velmi rychle vedenému protiúderu. Helok se v očích Kormiho změnil jen v pouhou šmouhu, tak rychle se dokázal pohybovat jen při akumulaci vysokého množství elementální energie. Kormi nestihl zareagovat dostatečně rychle a tak ucítil na zádech tvrdý úder. Štít sice náraz udržel, ale několik spojovacích bodů nevydrželo energetické přetížení způsobené elektřinou v mečích Heloka. Helok pomalu ztrácel na rychlosti díky výboji, který použil na zneškodnění části Kormiho zbroje. Kormi zaútočil na protivníka ihned, jak se mu objevil v zorném poli. Zuřil. Probouzeli se v něm zvířecí pudy, které se schovávají v každém ze Změněných. Už nedokázal uvažovat rozumně a tak se odkryl svému protivníku, ten využil příležitosti a vyřadil během chvíle zbytek ze zbroje. Pomalu začínal sekat do masa, ale díky rychlé regeneraci se hojily rány skoro před očima. Helok se bude muset snažit o jediný zásah, který dokáže protivníka usmrtit, a to zásah do některé z životně důležitých částí jako srdce nebo mozek. Kormi se pomalu začal měnit zpátky, takže Helok musel už jen vymyslet, jak se k němu přiblížit dostatečně blízko. Regenerační schopnosti Kormiho příliš unavili, proto se musí vrátit do původní podoby. Helok rychle nabral elementální síly a zaútočil na Kormiho zběsilým útokem. Ten sic oslabený, ale ne úplně zničený dokázal vykrýt pouze prvních několik seků. Bodnutí do hrudi se už ovšem nevyhnul. Změnění mají srdce na stejném místě jako lidé, tak se Helokovi povedlo zasadit smrtící ránu. Kormi nevěřícně zíral na čepel ve svém hrudníku. Smrt si pro Změněné sahá dlouze. Kormi v poslední křeči ještě stihl zpátky neproměněnou rukou, který vypadala jako ruka tygra, seknout Heloka přes tvář. Nehnul ani brvou, aby se vyhnul, a tak získal ránu pře celou levou tvář. Jeho vlastní regenerační schopnosti se o ránu postarali.

Jakmile souboj skončil, propukl na všech lodích boj. Bojovalo se o svobodu lidí a tak neměli Změnění šanci, že by se nějací lidé přidali na jejich stranu. Sice došlo ke spoustě úmrtí, ale nejednalo se o žádného z Hašů. Tak dopadly boje na skoro všech lodích, kromě jediné. Té, na které proběhl souboj na život a na smrt, se totiž odehrál boj o holé životy Hašů, jenž doprovázely Heloka. Jelikož se na velitelské lodi nacházelo nejvíce Hašů, tak se tam vedli největší boje. Několik Hašů bylo dokonce zraněno, ale mladí Hašové, kteří se vyznali v léčení a měli léčitelské schopnosti jim pomohli. Někteří Změnění se rozhodli vzdát a žádali pro sebe jednu loď, kterou by se dopravili ke svým. Hašové jim vyšli vstříc a poskytli jim tu nejmenší loď, která byla schopna letu pomocí nadsvětelných skoků. Hašové, tak přestály souboj s Změněnými a získaly navíc malou flotilu lodí i s ochotnou posádkou. Rada rozhodla o složení Hašů, kteří odletí i s flotilou. Jak se v průběhu letu všichni z Hašů na palubách lodí dozví, jsou potomky nejsilnějšího Hašy, Dakira Hašy Heloka. Oni se totiž mají stát těmi, jenž naleznou matičku Zemi.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru