Zatím co já spím

Zatím co ty dřímáš, milý, využívám každou chvíli s dětmi, k práci, k básnění, odpočívám ve snění, někdy v noci, jindy zrána otevře se ze snů brána, tam má tvorba pramení, když spím na tvém rameni. Jak když mrkneš oka koutkem nebo mávneš kouzlo proutkem, otočí se celý svět, zvadne tvojí lásky květ. Zatím co se trápím vinou, ty se tajně líbáš s jinou, život shrnu do pár vět, veršem chci je vyprávět. Nestálý je osud lidí, co zasejí, také sklidí, někdo v lásku zanevře, kdos se za své hříchy stydí, jiný dveře otevře. Každý máme svoji lásku, pravdu, víru, poznání, s námi kráčí na procházku, snad nás v nouzi ochrání. I když dávno nespávám na tvém zrádném rameni, nekleji, nenadávám, snad mě víra odmění. Nemá smysl naříkat, život dál mi utíká, já ho jako pohádku pouštím tam i pozpátku. Jdu cestou přímo za nosem, nezměním, co stalo se, že skončí osud zlý, zatím co já spím, lehce uvěřím.

---