na co název

Nemůžu ti volat,

protože vím, jak těžké by bylo to položit.

Není už o čem smlouvat,

náš vztah musím minimálně odložit.

Sny a hlavně vzpomínky

hrají proti mně.

Jsou jen nepatrné chvilinky,

kdy cítím se svobodně.

Snažím se stále oprostit od citu

avšak-věc pořád více než těžká.

zapojením všech mých mozkových závitů

 vzniká jen z myšlenek předlouhá rovnoběžka.

Snad čas vše vyléčí.

O lásce už jednou byla řeč

a pak jsi přišel ty- jiný, lepší.

A zasáhls mě jako ostrý meč

Ztrácím se ve slovech vyřčených tebou

Měním as významy některých vět

buňky lásky už mě pomalu zebou

Jeví se nehostinný tento celý svět.

Snad oči mi otevře jednou moudrý rozum

Snad příjde jiný a řekne dost

Lásku odvalí jako listí monzun

A oprostí mě o starost.