Ve školce

Zase jsem vkročil do bažiny,
zakladatel co v ní zaved špínu,
odpočinek z noční dřiny,
kde na kdekoho si hází hlínu.

Jsem klaunem, abych to tu přežil
a nestal se tak rychle bláznem.
Každý ví, kdo tu kdy byl,
a vypadl odtud jedním rázem.

Poslouchám tu jenom jednu autoritu,
bránící mi překočit pravou mez.
Všichni v práci tvoříme jednu sílu
někdy volající do nebes.

Občas pohnem se svým náčelníkem,
na pracovišti se množí stížnosti.
Já to léčím humorem a také smíchem,
nežli řešit anomální blbosti.

A tak proplouvám mezi srázy,
nebo navštěvuju svoji bažinu.
Najde se v ní hodně ženské krásy,
nebo spatřiš široširou pustinu.

Všichni chceme šupem domů
na chvíli ke svým rodinám.
Zítra však budem zase spolu,
v práci bude každý vřele přivítán.