Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vše kolem slov...

14. 04. 2008
0
0
702
Autor
turtle

Při mluvení či psaní používáme slova. Každý jazyk se skládá ze slov, ty se spojují ve víceslovná pojmenování, ty pak ve věty či souvětí. Pomocí slov se dorozumíváme. Napadlo vás proto někdy, kolik slov potřebujeme k domluvě? Při výuce angličtiny se uvádí, že nám stačí zvládnout pět set nejnutnějších, nejužívanějších slov, abychom se dorozuměli. Proběhlo několik výzkumů, jejichž výsledky přinesly zajímavou statistickou informaci -  šestileté dítě umí téměř dva a půl tisíce slov, rozumí čtyřiceti tisícům slov. Dospělý člověk aktivně využívá tři až deset tisíc slov, záleží samozřejmě na stáří, sociálním zařazení, sečtělosti, vzdělání apod. V průměru dospělý člověk ovládá kolem pěti tisíc slov, pasivně pak třikrát až šestkrát víc.

Ale kolik má slov čeština celkem? To je těžko zjistitelné, ne-li nemožné. Slovník spisovné češtiny uvádí 45 500 slov. Český národní korpus však zaznamenal již něco přes pět set tisíc slov, ovšem jsou mezi nimi i slova nespisovná (nářečí, obecná čeština, dialekty, slangy atd.). Přitom vezmeme-li v úvahu, že pro jednu skutečnost máme více pojmenování, mnoho různých synonym, přitom však označují stále totéž, pak vyvstává otázka, jak postupovat při sčítání a určování počtu slov v češtině. Např. Eskymáci mají několik pojmenování pro sníh, Afričané zas pro písek. Pro Eskymáky je životně důležité rozlišovat kvalitu a jiné vlastnosti sněhu, proto pro něj mají více pojmenování. My „to bílé venku v zimě“ označujeme jedním slovem – sníh, přitom nám vůbec nezáleží na tom, jestli je mokrý nebo tzv. prašan apod. Kdybychom tedy chtěli Eskymákům spočítat všechna slova jejich jazyka, pak bychom také stáli před problémem, zdali počítat všechna pojmenování pro sníh, nebo ne.

A co slova převzatá z cizích jazyků? Máme, či nemáme je počítat ke slovům, jimiž čeština disponuje? V době národního obrození v jazyce vládli tzv. puristé, kteří měli tendenci nahradit všechna cizí slova za slova ryze česká. V době národního obrození k nám přicházela nová slova zejména z němčiny. Puristé je nahrazovali novými slovy, neologismy, které se však většinou neujaly (trampíř – tramp, močidlo – místo, kde se namáčí len). V dnešní době přijímá čeština nejčastěji slova z angličtiny. Některá si zachovávají původní pravopis a neskloňují se, jiná se počešťují, další se teprve blíží k počešťování. Na většinu slov z cizího jazyka jsme si již zvykli a těžko bychom pro ně hledali výstižnější české slovo. Nová česká slova se vytváří nejčastěji v poezii, ale to jen z důvodu ozvláštnění. Mnohdy se tyto výrazy již dále neužívají, existují jen u jednoho autora, v jednom konkrétním díle (např. nazemvzetí).

Co se týče frekventovanosti slov v češtině, na prvním místě v užívání slov je spojka „a“. Na druhém místě je to infinitiv „být“ a na třetím zájmeno „ten“. Jak uvádí Frekvenční slovník jazyka českého.

Jak už bylo řečeno na začátku, slovní fond je u každého jedince jiný. Stejně tak je frekvence slov individuální záležitostí. Přitom mějme na paměti, že spisovně se v běžném životě mluvit ani nedá, proto jsou naše „slovníky“ plné výrazů nespisovné češtiny. A pokud by se nespisovná čeština neměla započítávat do slovní zásoby českého jazyka, pak by se mnoho jedinců ocitlo v situaci, kdy by se o nich statisticky tvrdilo, že ovládají jen tisíc slov. Což je samozřejmě hloupost.  


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru