Pojď ke mě, pojď..

Pojď ke mě, pojď..nechám tě.
Suň se, suň..vypluj ze mě skrz na skrz..
Lehni si ke mě a zapadni.
Sehnu se a sáhnu po tobě..pro začátek..tak to bývalo kdysi.

Dnes říkám..dotkni se mě a já ti za to přerazím prsty...

Sedíme u ohně všichni společně, první muži...vyvržení, špinaví, umounění, ohození páchnoucí kožešinou, několik dní bez potravy.
Někdo vstal a něco pronesl, naše oči se točí k horizontu..hle, nejsme tady sami..přisly ženy.

Ženy si přišly pro děti..protože muži jsou dětmi matky země a ženy jsou jejich chůvy..a kdo jsou tedy naše malé děti..?

..jsou to vesmírné bytosti.