Bene ambula

šel jsi stejnými cestami

jako Drávidové a Árjové

jen s několika rupiemi

a projektantskými knihami

zemí severovýchodního monzunu

v naději silně bláhové

za hlasy citu i rozumu

.

marně jsi hledal

před Červenou pevností

i ve Stříbrné uličce

dívku s jizvou na zápěstí

bílou jako ze slonoviny

kterou jsi zřídka vídal

v nejasném sledu událostí

.

my jsme se minuli

ty sedíš u stolu

s hrdými kšatriji

já jako jeden z haridžanů

odklízím mrtvoly

ve stínu Tádž Mahalu

může se stát cokoli

.

sanskrtem psané pohlednice

nikdy nevypátraly adresáta

jdeš k posvátné řece

toužíš očistit se

špínou staletí

copak jsi selhal jako táta

to sotva

vždyť jsi bez dětí

.

nad stránkami Rámajány

mezi rýžovými zrnky

klíčily tvoje pochybnosti

o všech příležitostech

jež jsou nám dány

o potřebě statečnosti

k pochopení skutečnosti

.

byl víceméně krušný

návrat do zdejších poměrů

život začíná bylo nebylo

je zkrátka rušný

vyptáváš se na dceru

mnohé se změnilo

snažíš se být slušný

.

celý ten čas

vlaky jsi pozoroval

jeden z nich přijíždí zas

a známý průvodčí

tě do svých kleští svírá

prosí abys nastupoval

nastupuje se neumírá

.

vzpomínka na tebe

tu s námi i dál žije

nebýt tebe, Antonie

ty

bohyně Kálí

a světec z Kovoprojekty

nikdy by se nepotkali

s láskou vzpomíná Antonie

se kterou jste se nepoznali