Hniloba

podtitul je "Odpusť a nezapomínej". (hojit se per secundam = s komplikacemi)

znávali jsme se

ze skrýší nočního města

z pohádek o černém lese

potom jsem řekla přestaň

tys tehdy odešel

a mně dohořela cigareta

na stole zůstal popel

v ústech nevyřčená věta

,

úplně nakonec zbyla

nevybouřená fantazie

která docela nezakryla

svou vůní to

že něco hnije

je mi moc líto

že ta jež tu sedí

nějak opět pije

Homér slepýma očima hledí

a Orestes čeká na harpyje

,

rány ve vztazích

se obvykle hojí per secundam

ještě pár uzlíků na stezích

obvaz si za pár století sundám

hnis a krev kapou na podlahu

ruku v ruce

zatím jsem nenašla odvahu

provést revizi srdce

,

mám se co učit

mělo mě napadnout

že někoho milovat

může též znamenat

mučit

metodou pokusu a omylu

se to dá zjistit

a přece se nepoučit

,

připíjím ti na zdraví

objímám se

s kdovíkolikátou lahví

zamýšlím se

co jsi vlastně chtěl

žes nemohl zůstat

tenhle pokoj ti zevšedněl

i tahle ústa

další cyklus se uzavřel

proč rána nezarůstá

,

tak se měj pěkně

bylo tvé poslední sdělení

snadno se řekne

a těžko ocení

Arachné v koutě je vyplašená

tím že napředla sítě

i mezi mé stehy

čekám tu zaprášená

na trochu něhy

---