Paní a pramen

Ve starém městě

v domě nad řekou

letitá paní

hlídala pramen

Žena i dům

… tváře zvetšelé

Voda se jiskří

stále mladá

Prochází městem

mnozí poutníci

Spočine chvíli,

kdo je znaven

„Je voda pitná?“

„Ist das Trinkwasser?“

Pokyne z okna

s milým úsměvem

Vodu pochválí

Má svět ráda

Je v domě sama

každý rok a den

Cesta a řeka,

ztichlý pivovar

jsou její výhled,

celý její svět

Snad příběhy

o nich spřádá

Jednoho léta

– jak domů jdu sem –

a není nikdo,

kdo by pozdrav dal

„…a je moc dobrá!“

„…und ist sehr gut!“

Paní i dům

… oči zavřené

Voda se jiskří

stále mladá

_______________________________________

Doplňuji překlad a velmi děkuji básnířce a překladatelce paní Kláře Hůrkové, která mi text redigovala a především pomohla upravit…

http://www.literarnifrantiskovylazne.cz/hurkova-klara/

https://www.hurkovaklara.de/

Die Frau und die Quelle

In einer alten Stadt

in einem Haus am Fluss

hütet die gealterte Dame

eine Quelle

Die Frau, das Haus

… ihre Wangen verwittert

Das Wasser glitzert

ewig jung

Viele Pilgern

durch die Stadt

Wer müde ist,

verweilt ein Weilchen

„Ist das Trinkwasser?“

„Je voda pitná?“

Sie winkt lächelnd

aus dem Fenster

lobt das Wasser

liebt die Welt

Sie ist allein im Haus

tage- und jahrelang

Der Weg und der Fluss,

die stillgelegte Brauerei

bilden ihre Aussicht,

ihre ganze Welt

Vielleicht webt sie

Geschichten darüber

Eines Sommers

– ich gehe nach Hause –

und niemand sonst ist da

der grüßen würde

„…und es ist sehr gut!“

„…a je moc dobrá!“

Die Frau, das Haus

... Augen geschlossen

Nur das Wasser funkelt

ewig jung