Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+2 neviditelných
Anička
datum / id29.10.2008 / 297571Vytisknout |
autorVaud
kategorieOstatní nezařaditelnéDalší dílo autora
sbírka, Medicínské,
zobrazeno5066x
počet tipů48
v oblíbených3x
do výběru zařadila2a2a, Zbora,
zařazeno do klubůSmrt v těle i duši, Vstup přísně povolen,
Anička

Donedávna jsem pracoval v nemocnici. Pokud byste se chtěli tenkrát objednat na kus řeči (říká se tomu poradna, protože se tvářím, že radím), tak bychom se viděli v pátek. Na konci týdne. Tou dobou sotva mžourám a odpoledne už téměř nemluvím. Snažím se vydávat co nejúspornější citoslovce. Místo pozdravu říkám „ááá“ na pacientovy obtíže dělám „hmm“ a pokud nemocný od minulé kontroly nepřestal kouřit, tak výhružně vrčím a zvedám obočí. Někteří pacienti by se divili, že tenhle nerudný morous píše rád humorné příběhy.

Venku je podzim, Padají žluté a červené listy. Když jedete na kole, tak vám jde pára od pusy. Pár minut před víkendem přišla do mé ordinace řádová sestra. Přivedla s sebou chovanku z ústavu - mentálně postižené děvče. Vlastně to byla už mladá slečna, protože ji bylo kolem pětadvaceti let. Má nemocné srdce a zájem o vše v místnosti. Tahá mě za fonendoskop, prohlíží si ekg, moje razítko a chce papír na kreslení. Vesele se diví všem přístrojům. Netuší, že mluvíme o ní. Rozhodujeme, jestli bude žít nebo zemře. Srdeční vada je vážná, ale operovatelná. Zemřela by bez operace za pár let. Se štěstím někdy ve čtyřiceti. Ale ona štěstí nemá. Pacienti s Downovým syndromem umírají již kolem třicátého roku života. Nikdo jí nebude chtít operovat. Zemře dřív. Venku už není ten fajn podzim co před chvíli...

Snažím se to vysvětlit jeptišce: „Je mi líto. Dál ji budou sledovat ve spádu. Mějte se hezky! Sbohem!“

„Ale... vždyť je to Anička, pane doktore, takové hodně děvče“, říkala potichu a skoro plačky. „Opravdu se pro ní nedá nic udělat? Nemůže chodit k vám?“

„Prášky ji můžou předepisovat i na obvodě, ale budou jen tlumit příznaky. Nemá cenu, aby jezdila přes půl kraje k nám. Bohužel ji nemůžeme pomoci.“

Jeptiška se pomalu zvedla že židle. Oči se ji vlhce třpytily.

„Nedá se....?, otáčí se ještě na odchodu.

Vrtím hlavou a snažím se klopit zrak, abych se nesetkal s jejím pohledem. Podáváme si ruce. Krátce a chladně.

„Aničko, běž se rozloučit s panem doktorem“, vybídla tiše dívku. Anička mi strká do ruky papír. Stydí se. Já taky. „Něco jsem ti nakreslila... A tady máš dárek“, podává mi z druhé ruky ušmudlaný bonbon. Jak se skloním nad kresbou, vrhá se mi kolem krku a -  dává mi pusu na tvář. Horkou, dětskou pusu.

„Mám té řada“, šeptá mi spiklenecky do ucha a směje se.

Vyhrkly mi slzy. „Ty vole, já jsem takovej Mengele!!“ Slzy má v očích i jeptiška a moje sestřička, co sedí vedle mě.

Jen Anička nechápe. Hladí mě po tváří a říká: „Už nebul! Dám ti pusinku a bude to dobrý, jo?“ Moc mi to nepomáhá zastavit slzy.

„Mám doma taky takovýho chlapečka jako jsi ty“, vysvětluju přes slzy. „Taky má nemocný srdíčko... A hezky kreslí. Přijďte za měsíc… znovu Aničku vyšetříme… a něco vymyslíme.

„Máte zlaté srdce pane doktore!“,  silné mi tiskne ruku jeptiška.

"Ne, nemám, jsem Mengele", myslím si. Hajz jsem! Arogantní hajzl, kterýho přestali zajímat lidí.

-----------------------------------------------------------------------------------------

Na příští návštěvu jsem připraven líp. Skoro jako na vylodění Kolumba v Americe. Místo zrcátek a korálků pro domorodce mám propisky a různé drobnosti. Anička se stala oblíbencem našeho oddělení. Každý mi pro ní něco přinesl. Má z pytle drobnosti velkou radost. Pusu dostaneme tentokrát všichni. Koukáme se po sobě a těžko potlačujeme dojetí.

A pak mám dárek největší. Nemůžu se dočkat. Vlastně na to přišla úplně náhodou Míša - moje kolegyně. Až budu někdy nemocnej, tak jdu za Míšou. Teď se prohrabala stovkami stran smutného čtení o Aničce a zaskočila mě otázkou:

„Jak víš, že má Downa?“

„No, jak - kouknu a vidím, ne? Vypadá tak, ne?“

„Právě je mi divný, že to tady nikde nepíšou...“

Anička Downův syndrom neměla. Psychické postižení ano, ale ne Downa. To znamená, že ji nemoc nezahubí ve 30 letech. Může si nechat operovat srdce. A bude žít!! Mám šanci napravit svou chybu.

Stačí jen drobnost - souhlas rodičů Aničky. Když byla malá, tak ji dali do ústavu. Jezdí za ní na vánoce.... Ta hodná jeptiška slíbila, že to zařídí.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Pak mi jedno odpoledne volala. Plakala. Bylo to kvůli Aničce. Rodiče nedali souhlas s operací... Prý ať děvče raději zemře. Už trpěla v životě hodně. A oni kvůli ní taky. Všem je  na obtíž. Čím kratší dobu bude žít, tím to bude pro všechny lepší. A srdeční vada je šance, že to nebude trvat věčně…

Vždycky, když mi někdo tvrdí, že nějaké zlo se děje pro mé dobro, tak si na to vzpomenu. Zemřeš a bude ti fajn. Opustím tě a bude ti líp. Je to pro tvé dobro. Ty nejhorší věci se nám stávají  pro naše dobro.

Sedím na pláži v Barceloně před domem, kde bydlím. Nohy mi omývá Středozemní moře. Podzim je tu teplejší a listy z palem za mnou neopadávají.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

31.08.2014 08:51:18dát kritice tipVaud

díky moc!! 

25.08.2014 10:57:30dát kritice tiptakjinak

Bohužel se vždycky někdo takový najde... Ale tenhle příběh má prostě sílu a sílu a sílu...

24.08.2014 15:28:23dát kritice tipVaud

už jsem to hrozně dlouho nečetl... zklamalo mě tenkrát, že to tu pár lidí odsoudilo... 

 

 

12.08.2014 21:04:30dát kritice tiptakjinak

Tak jsem zabrouzdala do oblíbených děl... Zase mě to dostalo. Tohle je tak nádhernej příběh...

24.04.2010 15:28:39dát kritice tipVaud
Mam pocit, ze jsem z toho opravdoveho sveta utekl do povrchniho, protoze veci jsou tu snazsi
24.04.2010 15:22:23dát kritice tipclarez
Tohle je asi nejsilnější věc, kterou jsem tady na Písmákovi, kdy četla.. možná je pro mě příliš osobní.. starala jsem se kdysi taky o jednu vážně postiženou holčičku a bojovaly jsme ze všech sil o každý deko, o každou hodinu spánku.. do dneška mi strašně chybí... když jsem se jednou bavila s její matkou a měla radost, že malá po půl roce cvičení se s pomocí posadila/byla naprostý ležák/, její matka to korunovala slovy......když ona stejně brzy zemře............takže posílám tip a aničce tichou vzpomínku..líp se k tomuhle tématu asi vyjádřit nedovedu
16.11.2009 23:17:32dát kritice tipVaud
to musela být těžká práce - moc díky za návštěvu!
16.11.2009 22:47:56dát kritice tiprenegátka
Hezky napsané, pravdivé.Tyhle děti nejsou na výsluní.Pracovala jsem v takovém zařízení 15 let.Děti si mne osvojili.Stále na ně vzpomínám.
09.09.2009 16:33:46dát kritice tipVaud
ostatni jsou skoro vsechno legrace, jen tady jsem se pustil do vaznejsiho tematu

Misa je peclivka - hodne ji to zavidim

diky za cteni!!
09.09.2009 16:31:29dát kritice tipRobinia
Tak jsem si vybrala první sbírku první dílko a hned takhle složité téma k přemýšlení... hezky jsi to napsal. Moc.

Myslím si, že Míša neobjevila náhodou, že Anička nemá Downov syndrom, podle mě patří k tomu typu pečlivek, které vždycky vydupou nějaké řešení. A to jsi přesně vystihl větou "Až budu někdy nemocnej, tak jdu za Míšou."
13.04.2009 16:29:07dát kritice tipDiana
Smutné. Tyto děti jsou příležitostí pro nás, jak objevit ve vlastním srdci zlatou žílu soucitu. Neměly by se nechat umřít....*
04.03.2009 10:46:52smazaný uživatel
smazaný uživatel
04.03.2009 10:41:23dát kritice tipVaud
to sis vybrala zrovna jednu z nejsmutnejsich
04.03.2009 10:35:38smazaný uživatel
smazaný uživatel
23.02.2009 16:19:43dát kritice tipVaud
jj - ty pribehy o nemocech jsou obcas silny
diky
23.02.2009 16:04:15dát kritice tipRumco
i tak se da ulevit svedomi....
23.02.2009 16:03:04dát kritice tipRumco
... i tak se da ulevit svedomi.....tip
11.02.2009 00:14:57dát kritice tipMilly
Já si nebyla jistá. :-))


Ale vždyť už sis ji dělal.. .-)

A povídam, že nekoušeš. (legrací)
11.02.2009 00:05:40dát kritice tipVaud
néééé, Španěláky :-))

10.02.2009 23:40:32dát kritice tipMilly
Ehm, koho, lékaře? :-)

Tak absurdní zážitky můžou přijít sem. .-) Tvoje legrace je laskavá- nekouše.
10.02.2009 23:31:50dát kritice tipVaud
přemýšlím o tom, ale chtěl jsem do nějakého lékařského časopisu - ale i tak mám spoustu absurdních zážitků

ale mám je moc rád, než abych si z nich už teď dělal legraci :-))
10.02.2009 23:10:13dát kritice tipMilly
Tak můžeš i vylízt ze svý škatule.. Však by Tě nikdo neukous. ;-)
10.02.2009 23:06:51dát kritice tipVaud
:-)) píšu, jak se mi žije, ale o práci moc ne

to je pravda...

někdo mi psal, že jsem takový antihrdina
a tady se mi nic tak antihrdinského v práci nestává :-))
10.02.2009 22:22:05dát kritice tipMilly
Napadlo mě, že by bylo fajn číst i o tom, jak se Ti tam pracuje teď- nějaký příhody, jak už kdosi zmínil u Domina. (a nemusel by to bejt jen jeden odstavec) .-)
21.01.2009 17:08:22dát kritice tipnevím,neznám
*
26.12.2008 22:06:12dát kritice tipVaud
díky za opravu - psal jsem to bez diakritiky, kterou tam pak dodal nějaký nedokonalý program :-))


jo jsem český lékař z české nemocnice, kterému tu bylo zima a přestěhoval jsem se na rok a půl do Barcelony... teď se stěhuju zase dál :-))
26.12.2008 18:05:51dát kritice tipD4N
Překlep: bez se > běž se;
Dík za dílo - jen dotaz - pracoval jsi v české nemocnici a pak si odjel do Barcelony na pláž, chápu to dobře? //**
21.11.2008 09:50:34dát kritice tipKvětoň Zahájský
Takovéto příběhy se musí vyprávět.
A musí se i číst.
Pokud má příběh nedokonalou formu a podle kritiků si jeho čtením kazím vkus,
činím tak rád, neboť mě lidsky obohacuje.
17.11.2008 14:17:01dát kritice tipa2a2a
Michale,

je to většinou tak, jak říkáš, ono přirozené sobectví se nabízí hned, daleko rychleji než dopad ve vlastním svědomí, které dlouho nemusí být významnou veličinou, ale můžeme vyloučit, že jednou bude?

V konkrétní povídce poloha rodičů, tak, jak je popsána, je však hodně vulgární a nepřijatelná.
Umím pochopit, když takové dítě odejde nevyhnutelnou cestou a rodiče se přistihnou při následné úlevě.

Bylo pro mne hezké se pod tímto příběhem setkávat s lidmi, jako jsi ty či T.O.M, ale i řada dalších
17.11.2008 14:10:22dát kritice tipVaud
T_O_M_ & a2a2a

diky moc za nazory.
Nevedel jsem dlouho, co napsat. Vlastne ani ted ne.
Ackoliv k tomu tematu mam blizko.

Na medicine dostanete hned z kraje resit modelove situace - napr. privezli vam do sluzby 2 deti po autonehode. Jedno z nich je vase a ma 20% sanci na preziti a druhe je cizi a ma 80% sanci prezit, pokud pouzijete nejaky pristroj. Vy ale mate ten pristroj jen jeden. Komu z nich ho date? Vetsinou se kazdy snazi zachranit vlastni rod. Rodina s postizenym ztrati hodne na iluzich a vidi veci z jineho uhlu. Vic sobecky. V takove situaci clovek musi byt sobec, aby prezil, ale zaroven se musi dovolavat altruismu ostatnich, aby nemusel byt sobec tak moc...
17.11.2008 13:16:11dát kritice tipT_O_M_
a2a2a
díky moc!
12.11.2008 22:13:33dát kritice tipa2a2a
T.O.M

Na jednu stranu by bylo lepší kdyby zemřela ... tato věta, určitě tebou nemíěna zle ani na okamžik, mne vyburcovala k poznámce, že v tom, že si obecně dovolujeme soudit, co pro toho druhého a druhé je lepší je podvědomou arogancí. A to teď nemyslím ve vztahu k tobě, ale obecně.

Včera kolem mne projížděly na vozíčcích tři mentálně postižené děti s doprovodem a jedno z nich na mne mávalo. Tak jsem přistoupil a té holčič ce stiskl ručku a říkám ahoj. Usmívala se a já se cítil v tu chvíli obdarovaným a dlužníkem součaně.

A tak naopak, vřele souhlasím s jinou tvou větou ... ...Ty nejhorší věci se nám stávají pro naše dobro...
12.11.2008 21:59:30dát kritice tipT_O_M_
Nemá cenu psát, že je to silný příběh -- to každý kdo nemá místo srdce cihlu a místo mozku bublinu cítí...já jen, že se umím vžit do téhle věty: "Už trpěla v životě hodně. A oni kvůli ní taky"
Vím, že je to tvrdé, ale plně jí chápu - já sám mám totiž mentálně postiženou sestru (je jí 38) a i když jí rodiče vypilplali (možná líp než mě - mě jen rozmazlili), tak že se o sebe umí celkem postarat, tak stejně - co je to za život - pro obě strany? Na jednu stranu by bylo lepší kdyby zemřela, ale když zase vidím, jak jí má máma ráda, přestože to se sestrou neměla lehké a že by to zabilo zase jí... To jsou strašný paradoxy (a já strašněj brácha)...

Ty nejhorší věci se nám stávají pro naše dobro. Hmmm...kéž by to tak platilo vždycky...
Radši dost... dojalo a ne málo
t
31.10.2008 18:40:21dát kritice tipPohádkářka z pomerančových květů
*
Neexistuje nic, co by se k tomu dalo dodat...
30.10.2008 23:16:53dát kritice tipMilly
:-) Ráda Tě čtu. A jsem ráda, že seš rád. .-) Vždycky mi zvedenš náladu..- ale...- že je tohle text jinýho zaměření, to vůbec nevadí.. Tohle je taky důležitý.
30.10.2008 22:32:20dát kritice tipVaud
Milly - díky
jsem rád, že mě čteš
30.10.2008 22:17:57dát kritice tipMilly
Empatie mi přijde důležitá- u doktorů zvlášť. (jen se z ní nesmí zbláznit)
30.10.2008 22:16:53dát kritice tipMilly
Mně se líbí, jak jsi to napsal. A jsem ráda, žes to napsal.
29.10.2008 23:36:48dát kritice tipsparkie
je dobře, že jsi neztratil svou citlivost

a nejsi cynik
29.10.2008 22:20:10dát kritice tipsidonia
aha

teda nez sem se sem se narolovalalaa
29.10.2008 21:39:26dát kritice tipVaud
Sid - já jsem to psal asi před měsícem pro jednu akci, tak jsem tam dal hodně pozdní datum, ale nějak se to tam nehodilo. Pak se nedá změnit datum publikace dílka.
29.10.2008 20:06:56dát kritice tipsidonia
jak to, že je to v seznamu .. dyť je to tu už dýl
29.10.2008 18:13:49dát kritice tipsparkie
Napsal jsi to jak jsi to cítil a prožíval. To je v pořádku.
29.10.2008 17:52:52dát kritice tipOldjerry
korektor
Když mne osloví obsah, je mi forma už poněkud volná... kritici tu formu hlídat musí, ale neměli by to brát tak rigorózně...
29.10.2008 14:29:42dát kritice tipmoře
tady nejde o tip....
29.10.2008 11:57:19dát kritice tipa2a2a
Kolonky nic nezmění na tom, že to co jsi napsal, je potřebné a skrze tebe jako autora to má i další důležitou rovinu.
29.10.2008 11:51:48dát kritice tipMarcela.K.
Vaude, napsal jsi to tak, jak jsi to cítil a vnímal... prozradím na sebe, že mě to nerozbrečelo...ne snad, že by ten příběh nebyl dojemný... spíš mě trošku míjel, ale rozumím tomu, proč jsi ho psal...kdyby tu byla kolonka "zpověď", dala bych to tam...
Víš, oni i komenty lecos prozrazují...a to je dobře si přečíst...
29.10.2008 11:43:16dát kritice tipVaud
ahoj vsem,

je to dost osobni pribeh a bohuzel namet pravdivy. Mel jsem to asi zaradit do kategorie indispozice, protoze normalne takove veci nepisu (a jak vidim podle kritiku, tak asi ani neumim psat).

Nechtel jsem, aby to vyznelo pateticky - my doktori jsme cynici, jinak by ta prace ani nesla delat. Nejlepsi psychiatri jsou lidi, co mluvi o Psychiatricke klinice jako o blazinci a strezte se pediatra, co nerika detem "haranti". Pak ale chvilka empatie vas muze zbavit soudnosti. A to je asi spatne. Ikdyz to jako pacienti mozna budete vnimat jinak.

Diky
29.10.2008 10:44:38dát kritice tipMarcela.K.
Vím o čem píšeš. Takové příběhy nás, zdravotníky potkávají... sestřičky to mají lehčí - nemusí rozhodovat, ale někdy těžší...mají-li srdce a mozek :-)

Měli by vědět... http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=282903
29.10.2008 09:33:57dát kritice tipOldjerry
korektor
Kde by mělo končit právo rodičů ? Do prdele i vrahové dostávají svou šanci. Těžké čtení. Jak stárnu, vážím si života nade všecko. I cizího, dokonce i mravenčího. Tip, Vaude
29.10.2008 09:27:42dát kritice tipNicollette

-

29.10.2008 09:13:52dát kritice tippozorovatel
vždyť je to Anička, pane doktore, takové hodně děvče - já jsem takový hodně chlapec:))


pokud jsou vedle pathosu fórky, tak je všechno v nejlepším pořádku a hezky se to vyrovnává a je to vaud v citlivé situaci, ale pak najednou je tu nějaký dojatý autor, který se dojmout chce

ano, jsem necitlivý topič malých koťat a tahle povídka se mi pranic nelíbí

věřim ti to (spíš ze známosti), ale takový historky se povídaj, číst chci něco víc
29.10.2008 08:39:04dát kritice tipslovak
*klobúk dolu*
29.10.2008 07:08:54dát kritice tipPetrusha
je ťažké niesť bremeno

ale často ešte ťažšie ho zhodiť :(
29.10.2008 04:48:35dát kritice tipsparkie
ten článek jsem četla již před měsícem, když byl uveřejněn pro lidi, co mají Vauda v oblíbených,
hodně jsem tedy o něm mohla přemýšlet...
a přemýšlela jsem.... neříkám, že jde o laciné dojímání, ale v tom článku jsou věci, které nejsou úplně v pořádku...život je složitý a ti rodiče určitě měli své důvody a nelze je pouze odsoudit, už tak to pro ně muselo být strašně těžké, když se jim narodila mentálně postižená dcera...a oni ji dali do ústavu...ten článek se zabývá pouze jednou stránkou věci a je hodně jednoduché ty rodiče odsoudit.. vím, o čem mluvím , protože loni moje matka umírala na ARO a rozhodně bych nechtěla být v situaci, kdy příbuzní mají dát souhlas s odpojením od přístrojů. Nechtěla bych nést odpovědnost za takové rozhodnutí a ani jsem nenesla. ALe těm rodičům prostě rozumím a nemohu je odsoudit tak jako to udělají asi všichni ostatní co si tohle přečtou...
29.10.2008 01:56:22dát kritice tipLaura Eleonora
Jako doktora tě takové příběhy bohužel asi neminou....kdyby tak šlo se před tím schovat. Z Vinadala si nic nedělej. stačí že ostatní vědí.....
29.10.2008 01:38:02dát kritice tipvindal drámo
až mě přestaneš lacině dojímat..
ten příběh té dívky do té doby neexistuje..
neznamená to že necítím bolest.. pa
29.10.2008 01:36:16dát kritice tipVaud
Barcelona%20Oct%202008%20116.JPG
29.10.2008 01:21:27dát kritice tipVaud
Ahoj Lauro, snad budu psát veselejší věci, ikdyž ještě 2-3 hodně smutný témata ve mě sedí.

Vindale - tohle asi není úplně vhodnej článek, aby ses mi posmíval. Zkus to prosím jinde.
29.10.2008 00:33:57dát kritice tipvindal drámo
seš nějakej rozjařenej, nepřišel ti honorář z Vlasty?
29.10.2008 00:18:09dát kritice tipLaura Eleonora
Je mi smutno, Michale... Vždycky jsem se k tobě chodila zasmát ale tentokrát to opravdu není o smíchu. Je to o smutku a to o takovém, přes který nevidím na klávesnici. Moje šíleně naivní já se pere a říká si, že by se i tak dalo něco dělat a to racionální moc dobře ví že ne. Prosím bohy, aby se takových příběhů dělo co nejméně...
Laura
16.10.2008 15:47:31dát kritice tipVaud
Kytiii - dik zes me prisla ocitat - budu psat snad brzo zas vesele veci...
16.10.2008 13:34:29dát kritice tipKytiii
redaktor prózy
ufff, nemám slov... bylo mi do breku... to se mi teď stává hodně často, vždycky mě napadne, co kdyby se to stalo Kryštofkovi...
přeju nám všem jen zdravé děti!!!!
tip (i když ten nestačí...)
08.10.2008 10:44:48dát kritice tipStvN
Tady asi dobrá řešení neexistují.
08.10.2008 10:43:00dát kritice tipVaud
StvN - jo, je to takovy pribeh bez dobryho reseni


08.10.2008 09:30:59dát kritice tipStvN
Já vim jenom to, že jsem měl už před dvěma měsíci nechat utratit myš, protože má nádor. Bez žádnýho velkýho pro/proti to prostě nemůžu udělat. Nevim, jestli se trápí, protože nemluví. Ale žije dál a já ji nechám dožít. Jenže to je moje myš a já se o ni starám. Za druhé lidi nechci nikdy rozhodovat.

Jinak text je trochu moc pathetický, ale asi se o tom musí psát.
08.10.2008 08:00:33dát kritice tipZbora
redaktor poezie
Děkuju za příběh, za jeho morální hodnotu a snad i poselství, děkuju za avi a posílám dál.
06.10.2008 18:10:29dát kritice tipMilly
Dneska mě od slz nějak pálí oči..

-t- k
06.10.2008 11:34:34dát kritice tippodezdívka
Život s sebou přináší bohužel i věci o které se ho nikdo neprosí. Čas má ale tu moc pocity z těhle věcí trochu tlumit .
*T
05.10.2008 05:46:41dát kritice tipMontrealer
Dostalo mě to, podobně jako jiné.
03.10.2008 19:44:03dát kritice tipVaud
Ahoj Jano, vlastně jsem ani netušil, že něco takového děláš. Je to smutný příběh, ale určitě znáš podobných hodně... Díky
02.10.2008 22:48:01dát kritice tippacajda
Zase jsi mne dostal!
S lidmi a pro lidi se zdravotním postižením pracuji - my jsme výzva tomuto světu. A překážíme pohodlí a sobectví. A to je dobře, kdž jsme takovým způsobem na obtíž!
02.10.2008 21:47:46dát kritice tipVaud
Jirko díky moc, vždycky jsem si vážíl Tvých kritik a toho, že ses mě na začátku ujal a poradil mi jak psát. Je to skutečný příběh a netuším, jak dopadl. Bojím se zeptat. Jakkoliv jsem humorista, tak si s sebou nosím spoustu smutných příběhů. Díky! Chvilku teď možná budu psát smutný věci, než mi zas bude líp.
02.10.2008 20:10:12dát kritice tipa2a2a
Milý Michale,

zvolil jsi správnou kategorii, ale mi nejde vůbec nyní o nějaké formální přednosti či nedostatky. Už po jedné třetině jsem byl zaujat nejen samotným příběhem, ale i autorem. A poněvadž jde se vší pravděpodobností o příběh skutečný, ve vymyšleném bych ti, jak je to směšné, vyčítal laciné, citydrásající rozuzlení, přičemž si nyní přiznávám, že žádná citovka, ale realita, pak ve mne jen znovu potvrdil prapodivné nazírání na přijatelnost, snadnou přijatelnost vlastního konce. A ačkoliv je to tak na dálku a nikdy osobně jsem tě nespatřil, musím napsat, že bys mi tady chyběl. Děkuju. A několik přátel mi jistě promine avízo.
02.10.2008 18:11:50dát kritice tipVaud
jsem rad, ze jste se stavili - diky
02.10.2008 12:52:56dát kritice tipTerpsichore
Moc. *
01.10.2008 16:23:36dát kritice tipMarkel
smutné, pěkně napsáno - T
01.10.2008 13:27:37dát kritice tipFunThomas
moc hezká věc.... *****
01.10.2008 01:28:04dát kritice tipsparkie
Přece jen malá poznámka - nelíbí se mi, že se přirovnáváš k Mengelemu, ten dělal snad něco úplně jiného než ty jako vyšetřující doktor, který se domníval, že ji nelze operovat.
30.09.2008 23:43:11dát kritice tipgemina
tak ted me fakt zamrazilo. dobre napsany.
Smutny. Kruty.
30.09.2008 22:43:23dát kritice tipVaud
díky - už jsem doplnil diakritiku
30.09.2008 18:15:04dát kritice tipMaška
tak smutné ...
30.09.2008 14:45:18dát kritice tipMaška
jo jak si preješ,dojdu jindy :))ale sú zvedava
30.09.2008 11:32:04dát kritice tipzelva
smutne ale pekne napsane po dluhe dobe neco co sem od tebe precetla az do konce...tip
30.09.2008 10:06:33dát kritice tipsidonia
bez komentáře
29.09.2008 23:35:36dát kritice tipYeziiinka
Mmm. Tyhle individuální příběhy, které si člověk odnese z práce domů a zůstanou s ním napořád, Ty jsou postrach tohoto řemesla.

***
29.09.2008 20:06:50dát kritice tipvesuvanka
dojemný a moc smutný příběh... TIP
29.09.2008 19:59:17dát kritice tipavox
až budeš doplňovat háčky, čárky, oprav i těch pár překlepů... ale dojal jsi mne i s překlepy a bez diakritiky... */
29.09.2008 19:35:36dát kritice tipFunThomas
tak já to ještě nečtu... ale kdy ji doplníš?
(tip dávám už dopředu :-D )
29.09.2008 19:22:50dát kritice tipsparkie
Už jsem četla. Diakritika mi zas tak nechybí.No comment.
TIP
29.09.2008 19:14:42dát kritice tipGarth
ještě nečtu.
29.09.2008 18:08:33dát kritice tipPacer
jj, nejsme pánbůh a nenapravíme křivdy tohoto světa.
Aspoň jsi inovoval Piláta - meješ si nohy :) na olympijské pláži :)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.