Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se5 let
Autor
Torolfita
Je to pět let… co těch pět let znamená?
Krutou něžnost, skrytou válku… stát tu v pase zlomená…
v celé své nahotě – však Ty mě dobře znáš…
a lež z Tvých úst sladce chutná, když mě objímáš.
Nejsem úvěr, který splácíš… pouhá křivka těl…
Kde je ten cit? Kde je ten žár co si v sobě měl?
Když však nad tím přemýšlím… nic nechci vrátit zpátky.
Duhové sny, hořké zášti ani němé hádky…
To chodili jsme beze slov a četli jsme si z očí…
Vír smutku mě strhával a stále se mnou točí…
Zmatená změť myšlenek… já myslela si, že Tě znám…
Omyl, přelud, fantazie… přestrojená fáma… klam.
Já topila se v míse štěstí… hltala slast k nasycení.
Omámená Tvojí chutí… kýčovité okouzlení.
Procitnutí není konec… jen mě trochu vyděsilo…
že to známé absolutno z života se vytratilo.
Pět let? Co je to pět let? Je to hodně či málo?
Spousta nocí ve Tvém těle… snad se mi jen zdálo.
Odpustit? Jít dál a nebo začít znova?
Ta myšlenka je přestárlá a pro mě přesto nová.
Odpustit? Jít dál? Jsem na pokraji sil…
Dnes Tě beru na milost… málokdo pochopil.
Neumím žít bez Tebe… už to nejde vrátit.
Nejsem úvěr, křivka těl, co můžeš jen tak splatit…
vždyť víš…