nahatá báseň

neumím to napsat.
řekněte mi někdo
něco o seřezávání kmenů stromům které už nevykvetou
o chození za školu a o dlouhých vlasech
které voněly jako voda.
o zelené obloze po které putovaly můry
o té voňavé noci na zemi
a o té trošce krve
a o mrazení v zádech při hraní člověče
nezlob se.

byla určená tobě - já to vím - řekli si
v té dřevěné chatě
se všechno zlomilo
když se to dítě dotklo mého krku
svými rty.
nemůžu dýchat kvůli jehlicím co mi zůstaly v plicích.
domácí potrat rakoviny.

neumím to napsat
protože už jsem dospělá
a moje strachy jsou pořád dětmi
a já o nich vím a uklidňuju je,
aby mě nedonutily
se bát.

nemůžu to napsat tak dobře
aby tu najednou byly schody
nebo vzducholodě
a slunečníky a mokré vlasy v koupelně
protože už tu nejsou
a nikdy nebudou

---