Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Krátký čas a dlouhá chvíle
datum / id26.03.2009 / 315897Vytisknout |
autorTragicus
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno7127x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Krátký čas a dlouhá chvíle

Musím vydržet. Ještě čeká.

Ohlédl jsem se. Dívka za mnou pořád běžela.

Nejspíše čeká na ni – nesmí mne předběhnout.

Moje plíce – Prometheova muka - neustále explodují a dorůstájí .

Už jen kousek. Malý.

Brzy bude dobře.


Počkal.


V autobuse je mrtvo – je zde rozprostřeno pět cestujících a, samozřejmě, řidič, asi pětadvacetiletý muž, nevrle si mne prohlížející. Těžko říci, zda proto, že na mne musel čekat nebo proto, že nejsem o mnoho starší, než on a stále využívám studentské jízdné, tak či onak, můj poníženě-udýchaný výraz jej snad obměkčil.

Hned na prvním místě vlevo sedí žena, nahnutá, celá se třese, aby se mohla ponořit opět do rozhovoru s řidičem - pravděpodobně synem, měli jisté společné rysy, stejné hnědé vlasy, podobný orlí nos.

Tři sedadla za nimi se nachází očividně opět rodina, dvě ženy, starší a mladší, kolem čtyřiceti a dvaceti. Mlčky a slepě hledí před sebe, jen dcera na chvíli zvedne oči k mé tváři, hnědé, vcelku hezké oči.

Ob sedadlo dál sedí starší pán, ruce zapírá o sedadlo před sebou, v ošuntělém béžovém kabátu, zarostlý a tichý, bez reakce na můj průchod.

A až téměř na konci, na stejné straně jako ostatní, okupuje prostor poslední cestující, typický venkovský hromotluk, široký jak dlouhý, vlasy na ježka a prázdný výraz.

Více si nestihnu všimnout, sedadlo až úplně vzdadu v rohu se mi stane Herkulem a zabije orla.

Sotva co zaplatí i dívka, dobíhající se mnou, naskočí motor a i lidé jako by ožili: matka řidiče vyskočila a naklonila se nad syna a začala zase doplňovat svůj deficit v mluvení, dcera se svou rodičkou se také, zřejmě opět, pustily do hovoru.

Má spoluběžkyně mezitím rychle míří na sedadlo, než sebou autobus klasicky trhne při rozjezdu, blíží se ke mně a usměje. Naklonil jsem hlavu na stranu - a také se usměji.

Zdá se to jako dlouhá chvíle, dostatečná k tomu, aby člověk stihl vyčíst touhy a strasti z obličeje člověka za volantem kamionu, jenž se k nám řítí – má zavřené oči a vypadá klidně, ani na chvíli jeho tvář nezkřiví vráska či poplašený výraz, přesto ne dost dlouhá na to, aby se dívka stihla otočit. Náraz ji hodí nazpět, ženu u řidiče proti ní, člověk v nakládním autě poděšeně vytřeští oči a strhne volant zpět k svému pruhu.

Zdá se, že v tutéž chvíli se stanou dvě věci: autobus se nadzvedne a odskočí kus z kopce, rozkýve se, ale kupodivu nepřevrátí, a ozve se několik křupnutí, sedm – pět vazů a dvě ruce, o něž se bláhově a silně zapřel starší muž. A možná více, ostatně v tu chvíli již zde není nikdo, kdo by je počítal. Nic necítím, ztratím vědomí sotva se má hlava setká se sedadlem přede mnou, mnohem dříve, než mi zpětný ráz zlomí vaz.

Pod stropem zmateně blikají zářivky, poprskávájí, jinak je ticho. Nic se nehýbe, svět zapulzoval a praskl, ještě sedící cestující hledí slepě před sebe s pokleslou čelistí. Dovnitř vtrhne vítr, závěs, který odděloval řidiče, vlhce zapleská jako plachtovina a začne z něj odtékat - odpadávat viskosní, tmavá hmota za pleskavých zvuků. Dívce s matkou se roztančí vlasy v epileptickém světle, stíny se rozeběhnou do stran a vzhůru, poskakují po sedadle a vyjí s meluzínou. Pak vítr ustane, lepkavé zvuky opět nahradí lepkavé ticho a stíny zemřou.

Vstanu. Po podlaze ke mně putuje krev z uzlíčku žen uprostřed autobusu a hromotluk na mne opět zírá svým prázdným pohledem, když kolem něj procházím, z bezzubých úst mu výtékají narudlé sliny, překročím dvojci řezáků na podlaze a trochu s odporem se podívám na červenou, štíhlou svalovinu na sedadle před ním.

Přijdu ke dveřím, naposled se rozhlédnu, na místa, kde tuším starého pána a dívku s matkou, ležících nejspíše v nejnemožnějších pozicích na podlaze, na hromádku neštěstí uprostřed a bezzubou smrt.

Zářivky naposled modře probliknou a nadobro zhasnou.


Stál jsem venku, hleděl na vrak autobusu, a nemohl se usmát – cítil jsem se unaveně, provinile a těžce dýchal.

Ohlédl jsem se na dívku, jež běžela za mnou.

Klesla na kolena a zvracela.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.08.2009 18:47:58dát kritice tipTragicus
Nevim, mne to tak neprijde.
Chce to priklady (mizerne interpunkce, nasilneho zapojeni pridavnych jmen slovesnych, etc.), takhle jsou to jen vykriky, nad kterymi lze jen pokrcit rameny, protoze sami o sobe nemaji smysl.
Kolika "neobycejnych" rysu si lze, ve zlomku vteriny, v kratke chvili, vsimnout? "Lexikalni obohaceni" by mozna bylo namiste, pravda.
Ale jinak diky za cteni.
07.08.2009 17:54:33dát kritice tipParanoia
Nevím, přišlo mi to jako dost řídké cvičení v popisu (nic proti popisům) – navíc až do nehody si všímáš jen takových těch obyčejných rysů, které nestojí ani za zmínku, ani je nijak lexikálně neozvláštňuješ (společenské rysy, orlí nos…). Věty jsou strašně kostrbaté – což nezlepšuje ani mizerná interpunkce a hromadění přívlastků. Asi taky přispívá to, že osobně nesnáším v próze přídavná jména slovesná, a ty je tu máš zapojené ještě ke všemu dost násilně.
05.04.2009 14:49:44dát kritice tipTragicus
Jo tak, mi to nedošlo, vyznělo mi to tak, jestli tento text chci zařadit do PM nebo do PS.
Spíše toto, je pro mne důležitější.
05.04.2009 14:34:16dát kritice tipStvN
post scriptum, ne? To nebyla povídka?
05.04.2009 11:29:34dát kritice tipTragicus
StvN: Co je PS? Ale nominovat to klidně můžeš.
A ty síly - asi máš pravdu. :]
05.04.2009 10:49:45dát kritice tipStvN
Tři síly, to je přece je silná, slabá a gravitační:)
05.04.2009 10:45:29dát kritice tipStvN
Co kdybych tohle nominoval do PM? Nebo radši PS?
01.04.2009 21:41:04dát kritice tipmelancholická dívka
Hard disk mi nedávno taky shořel.. (resp. jednoduše bez varování a tiše odešel :) Málokdy je člověk asi spokojenej se svym dílem natolik, aby tam nechtěl nic změnit, no.. zvlášť s odstupem času. Chce to se sebou trochu trpělivosti.

Takovej recyklovanej dojem by stejně nebyl ono.. Čekat na nový! :)
31.03.2009 20:58:58dát kritice tipTragicus
No, já myslel "přepisoval" jako z papírové podoby do nul a jedniček... :] A to ale právě nejsme schopen udělat, aniž bych něco nezměnil, nějaké krkolomnosti apod., a když se někde zaseknu, tak toho prostě nechám zase na pár měsíců. :] Navíc mi nedávno shořel hard disk s částečným přepisem, takže jsem zase úplně na začátku, přemýšlím, že to prostě napíši celé znovu přímo do počítače a použiji jen některé hezké obraty a obrazy z původní verse.
Právě ale představivost byla živena tím dojmem a když vyprchal, už to není ono. Přemýšlím, že bych se pokusil ten dojem v sobě zase vyvolat, ale takovou oběť přinést jedné povídce se mi moc nechce. :]

Aha, to zní dobře. Myslím, že by byla docela zajímavá psychoanalysa takového světa. :]
Jo, trochu to tak také mám.
31.03.2009 19:04:51dát kritice tipmelancholická dívka
Proč bys přepisoval, třeba je dobrá? Po tak dlouhej době cos s ní strávil už těžko budeš schopen ji objektivně posoudit..
Dojmy vyprchávaj, mno, některý bohudík..:) ale třeba by se s tim dalo taky ještě něco dělat. Za pomoci té představivosti. Nebo se prostě připoutat k noze od psacího stolu a neodemknout se, dokud nedopíšeš :)

Kniha, místo, osoba.. cokoliv se mě jaksi víc dotkne, trochu si to po svym přetvořim a začlenim do tý imaginární sféry. Aspoň je zdrhat kam.. :)
Každej to tak asi trochu má
31.03.2009 07:36:23dát kritice tipTragicus
Je tvým imaginárním světem kniha, kterou právě čteš? Docela by to odpovídalo... :]

Já mám právě jednu povídku rozepsanou již přes 4 roky, tedy ona je dopsaná, ale nejsem schopen ji přepsat. :] A pak dvě pár měsíců, které byly psány pod nějakým silným dojmem, který už vyprchal. ;]
30.03.2009 22:05:19dát kritice tipmelancholická dívka
no, spíš je to pořád jen jeden, ale často se mění kulisy. :)

Holt to chce čas.. ( taky mam rozepsáno. jenže v mém případě možná navěky:) někdy to téma prostě musí uzrát, ozve se následně samo..
Nebo podpořit chuť procházkou na čerstvém vzduchu :)
30.03.2009 21:08:50dát kritice tipTragicus
Ty máš více imaginárních světů? To se máš... :]
Děkuji, teď bych ale potřeboval spíše chuť do psaní - mám rozepsané asi tři věci docela dlouho. :]
30.03.2009 18:11:54dát kritice tipmelancholická dívka
jo, svym způsobem, v jednom z mých imaginárních tichých světů určitě :)

a vůbec, tobě též.. a hlavně inspiraci ku psaní.
29.03.2009 22:55:16dát kritice tipTragicus
To je víceméně šťastný život. :]
29.03.2009 22:06:38dát kritice tipmelancholická dívka
Pravdu máš
Šťastnej nevim jestli bude, ale melancholickej určitě :)
29.03.2009 21:52:02dát kritice tipTragicus
Nu, jistě se dá číst mnoho věcí mnoha způsoby, ale jistě ne jakkoliv, jak ostatně již napsal Eco ve své knize Meze interpretace.
Šťastný život ti přeji. :]
29.03.2009 21:03:50dát kritice tipmelancholická dívka
Neva, aspoň jsem si přečetla zajímavý a pro mě poučný pokračování diskuse na fyzikální téma. Děkuju za uznání dobrého uchopení :)
jsem ráda že jsem text nečetla úplně zcestně,
pokud se vůbec zcestně číst dá, ta možnost mnoha výkladů je na literatuře to pěkný
také se mějte :)
29.03.2009 20:20:52dát kritice tipTragicus
Promiň, melancholická, to avi mělo být pro VT Marvina. :]
29.03.2009 20:20:13dát kritice tipTragicus
Tak tedy díky. :]
Jo, melancholická dívka to uchopila velmi dobře.
Také se měj.
29.03.2009 19:46:52smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.03.2009 19:42:58smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.03.2009 19:41:52dát kritice tipTragicus
Jasně. :] Ale není to zase tak důležité. ;] A hlavně, to "prozaické" vysvětlení, kde je důležitá ta logičnost (u té nadpřirozené, jak už StvN poznamenal, se dá pominout, protože už ta nadpřirozenost je sama nelogická), to, co je popsáno, že se stalo v autobuse, bagatelizuje.
29.03.2009 19:38:11dát kritice tipTragicus
Jasně, v pořádku, nesere. Já jsem to původně měl tak, že obě poletí stejným směrem, ale v zájmu "pravdivosti" jsem to změnil na toto, což byla asi chyba, protože to bylo na úkor představitelnosti.
Jo, přiznám, že jsem při jízdě autobusem čekal, až potkáme nějaký kamion, abych mohl posoudit právě úrovně oken, ale nepoštěstilo se mi. Ale jelikož přední okno autobusu je vcelku nízko a okno kamionu je relativně malé, tak jsem to vymyslel takto.
Deformace opravdu nebude okamžitá, ale bude probíhat okamžitě, takže vlastně půjdou proti sobě, kamion a žena.
29.03.2009 19:36:23smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.03.2009 19:29:51smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.03.2009 19:18:23dát kritice tipTragicus
Ale ne, na tos přišel jak zase? Tu vzdálenost od předního skla jsem napsal proto, abych ukázal, že do ní opravdu může narazit ten kamion přímo, protože se předek autobusu rozhodně zdeformuje (zkrátí) o půl metru, neřkuli, že mu "jde (letí) naproti", kdežto do dívky kamion nenarazí. Ta společná síla bude u obou dívek stejná. Ale ta není u ženy vepředu tak důležitá, protože se pravděpodobně "vyruší" tou opačnou silou - kamionem samotným, který ji odhodí proti dívce. Je samozřejmě otázka, kolik té kinetické energie se opravdu předá zase na kinetickou energii a kolik se spotřebuje na deformační síly.
29.03.2009 19:07:43smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.03.2009 18:53:45dát kritice tipTragicus
No, nevím, které dvě nebo dokonce tři síly myslíš. Podstatná je u dívky jedna síla, ta která ji "hodí" dopředu. U ženy ve předu figuruje také tato síla plus do ní narazí samotný kamion, jelikož stojí ani ne půl metru před předním sklem. Každá působí opačným směrem a k vypočtení výslednice nemáme dost faktů (rychlost apod.), ale jelikož je autobus mnohem těžší, rychlost jemu udělená kinetickou energií kamionu bude o mnoho menší, než ta udělená ženě vepředu (protože v=(2E/m)^(1/2)), tedy by jej měla vlastně "předehnat" a letět dozadu.
Autobus samozřejmě narazil zepředu.
28.03.2009 21:13:14smazaný uživatel
smazaný uživatel
28.03.2009 08:57:03dát kritice tipTragicus
VT Marvin: Co se týče toho, proč se jedna žena letěla vpřed a druhá vzad, mezi oběma je značný rozdíl, na dívku působila síla jen jedním směrem, na ženu vepředu minimálně dvě síly dvěma směry a zjištění jejich výslednice je trochu složitější fysikální problém. A o kamionu se nikde nepíše, že jel dál, jeho řidič strhl volant (což mi přijde logické - jinak by narazil do autobusu znovu), ale dál pro hl. hrdinu přestal existovat.

Janina6: Ne, nechtěl jsem, abyste se ptali, chtěl jsem, aby to bylo jasné z textu. :]

StvN: Jo, máš pravdu, ten styl je asi poněkud těžkopádný, ale možná je to právě tím, že jsem to třikrát přepisoval a tato verse už je z chvíle, kdy jsem k textu neměl žádný vztah. A orlí nosy mne také zarazily, když jsem si to po sobě četl, ale už jsem němel sílu s nimi nic dělat.

melancholická dívka: Jo, ten díl House jsem viděl, ale už je to téměř rok, takže mne to přímo neinspirovalo, ale nějaký podnět tam mohl být (ten dvojdíl je můj nejoblíbenější). A jsem rád, že ten začátek splnil účel, alespoň částečně tedy. :]

Nechci se k tomu moc vyjadřovat, v případě, že by to ještě někdo četl ("Naivko!"), jen řeknu, že to má minimálně (o kterých vím) vysvětlení, jedno jaksi "nadpřirozené", kterým to pochopil StvN a asi i Janina6 a pak jedno zcela "prozaické", z něhož první střípek má melancholická dívka. Docela se divím, čekal jsem, že mi někdo řekne (StvN :]), že právě to druhé rozuzlení čekal už od začátku druhé části.

Díky za čtení.
27.03.2009 19:06:47dát kritice tipmelancholická dívka
Jsem ráda, že s těma asociacema na House nejsem sama!:) (a sloužilo by mu jen ke cti, kdyby inspiroval k tvorbě..:)

začátek jsem taky chtěla zmínit.
Je dobrej, dramatickej, jak jen naznačuje.. člověk by čekal, že jde o něco fatálního, a ono dobíhání MHD.. (i když i to se ukázalo fatálním) to zjištění je opravdu docela překvapivý a pobaví.
27.03.2009 18:51:17dát kritice tipraja
Taky se mi vybavil Haus:)

Střední část, od rozjezdu autobusu až do střetu s kamionem se mi špatně četla, věty mi přišly šroubované, konec, začátek a střípky mytologie, gut*
27.03.2009 18:30:37dát kritice tipScotia
líbí se mi začátek, kvůli němu jsem čekala něco jiného a to, že jen dobíhal autobus mě pobavilo
úplně nechápu, jestli má výnam to, že se po jejich nastoupení lidé rozmluvili
konci taky úplě nerozumím, ale..ono to asi nevadí
27.03.2009 17:52:59dát kritice tipmelancholická dívka
Klidně se mohl cítit provinile prostě jen proto, že kdyby na něj bus nečekal, nemusel potkat kamion. Ale asi moc prozaický vysvětlení?:) jistě to má nějakej ten zajímavější přesah..
Smrt je vždycky silný téma, nějak sama o sobě, styl mě nějak extra nezasáh, ale ani bych nekritizovala. Nevím.
Připomnělo mi to poslední díl čtvrtý řady dr.House, nekoukals?:)
27.03.2009 17:51:04dát kritice tipreka
redaktor prózy
líbí se mi ten začátek, až do slova "počkal". Dobrý rozjezd. Odtud mám ale problémy s textem. Vadí mi určitá klišovitost v popisech, a občas mi dělalo problém číst, ty popisy, jak jsou, byly hrozně těžké na vizualizaci, obzvlášť v popisu nehody, kromě toho mě tam rušila ta podle mého nelogická srážka ženy a dívky. Pravděpodobně tohle všechno byl záměr, v tom případě je to prostě tak, že jsem nedokázal na tvou hru přistoupit.
27.03.2009 15:43:19smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 15:41:16dát kritice tipJanina6
Marvine, nepíšu, že mi je divné, že přežil. To, že vyšel z autobusu se zlámaným vazem, to jen konstatuju, abych se dostala k tomu, co mi nesedlo - tedy k tomu pocitu provinilosti. Já nemám problém v literatuře přistoupit na hru (a tedy brát jako fakt kdeco, co třeba není "možné"), ale na konci se většinou ohlížím a zjišťuju, jakou hru jsem hrála a jestli měla nějaká pravidla. To je vše, určitě se nechci v textu zbytečně "rýpat", zaujal mě a zneklidnil, berte mou otázku klidně jako řečnickou.
27.03.2009 15:09:10smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 14:31:23smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 14:26:12dát kritice tipStvN
Tys ještě asi nezažil věcí. Můžeš se cítit provinile, mít radost nebo být smutný bez zjevného důvodu.
27.03.2009 14:00:12smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 13:57:36dát kritice tipStvN
Provinilost je pocit. Nemusí mít reálný a logický základ.
27.03.2009 13:34:46smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 13:33:39smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 13:31:36smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 13:17:28dát kritice tipStvN
Nepřežil.
27.03.2009 13:05:58smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 13:04:53smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 12:53:48dát kritice tipStvN
Vytýkat nelogičnost nemá smysl, když je text záměrně jaksi nadpřirozený. Ostatně jeho cílem není popis událostí.
27.03.2009 12:53:45dát kritice tipJanina6
Možná Tragicus chtěl právě tohle - abychom se ptali... tak mu sděluju, že já se ptám :-) Prostě jsem čekala, že ten cynismus bude dokonalý. Ale ne, že by musel.
27.03.2009 12:50:13smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 12:34:16dát kritice tipStvN
Proč by se nemohl cítit provinile? Ukazuje to na zajímavý přesah.

U týhle povídky mám problémy se stylem, přijde mi těžkopádný, jako by se ti nepsalo "samo". Plus mi vadilo pár klišé jako orlí nosy a poblikávající zářivky. Je to škoda, protože jinak by to byl další tvůj zajímavý text. Zkusil bych to přepsat, až na to budeš mít lepší náladu.
27.03.2009 12:19:07smazaný uživatel
smazaný uživatel
27.03.2009 11:43:40dát kritice tipJanina6
Rozhodně jedna ze zajímavě napsaných povídek. Trochu mě rušily překlepy (dorůstájí, nakládním, výtékají) a vyjádření, že cestující byli "rozprostřeni" (ještě před nehodou). Líbily se mi odkazy na řecké báje. Nehoda a její následky jsou popsány velice působivě. V závěru mi něco logicky nesedí. Ten člověk(?) se zlámaným vazem a stoickým klidem vyjde z autobusu plného mrtvol, jako by to zažíval každý den (možná ano, možná to dokonce nějak způsobuje - toť mé dohady a pocity), skoro mu nevěřím, že se "nemohl usmát" - jindy se v těch situacích asi usmíval... Proč se v tom případě ale cítí provinile?
27.03.2009 11:29:30smazaný uživatel
smazaný uživatel


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor