Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

až se cirkus stane městem

13. 04. 2009
22
20
2818
Autor
Spirit

(naprosto M.)

 

 

Až se cirkus stane městem
křestem old-mechanickýho hluku
asi si tě vezmu za sestru.
Budem spolu bydlet
v domě z bublifuků
a zpívat v telefonním orchestru.

Jazz bude zen-knězem
a Zem otočí se
za vítězem.

Namluvíme lidem že už nežijem
Sešijem si hlavy elektrickým knotem
   ty-a-i-já
   já-a-i-ty
(smíchaný pocity identity)
alkohol podvedem se životem.

Sur nikdy neprchne z reality.

 

 


20 názorů

*t


*t


baronka
25. 04. 2009
Dát tip
Ó dobřes nažala a vítr unese obraz T

viz_ch34* takovej něžnej beat.. líbí

guy
14. 04. 2009
Dát tip
*


Posledních pět veršů je jako vodová bublina v čaji. Začíná to u slabiky "i" v "já-a-i-ty". Ovšem to předchozí, u toho se mi jazyk nekřivil. Zbytečná vysvětlivka v závorce, vobehranej alkohol a nakonec racionální konstatování, který vždy, pokud nemaj ještě jinou funkci, ubíraj energii z textu. Chtělo by to jinej konec. přesto poutavej text.

Print
14. 04. 2009
Dát tip
*

Kuchot
14. 04. 2009
Dát tip
jen to růžový trochu ne, jinak mi to vybouchalo hlavu po pokoji*

Eileen
14. 04. 2009
Dát tip
koukám s otevřenou pusou - budeš tomu věřit, že jsem zrovna ve čtvrtek říkala nahlas, že asi všem řeknu, že jsem umřela? že už nejsem.

G_B_Show
14. 04. 2009
Dát tip
Perfekt spiritko oduševnělá, je to hravost, ale přesto jsou v ní okamžiky, kdy po přečtení cepením. paráda*

chachachá!, to si musim skovat litovala bys docela určitě, trpce a záhy, ale kruci teda děkuju za takovou poklonu

Spirit
13. 04. 2009
Dát tip
hehe, ty máš takový dobrý spojení, teď mě tak napadá, já chci vlastně psát básně jako když ty normálně mluvíš :))

to se náramně usmívám, to si piš, že až do krajin za svym obličejem, děkuju Baru

Spirit
13. 04. 2009
Dát tip
tos mi udělala radost tou asociací; jak vidíš - rozepisuju se a zase to nějak hledám, a tohle mě přece baví, obrazy, a města a polštáře a stroje a Papoušci na motocyklu a všechno vzhůru nohama, už ani žádný lásky sex a trápení, však ty mi rozumíš, protože tohle je vlastně o tom, cos mi říkala na Vyšehradě o tom žití-psaní, a taky o tý flašce vína, jak se mi to vracelo, ten báseň-svět, kde mi bylo fakt dobře. mimochodem - samozřejmě pro tebe.

tybláho to je hravý a teda skotačivý jako labradoře na extra dlouhatánskejch nohách, telefónní orchestr mě dokonale rozesmál, dost rozpustile abych pravdu řekla. tak jsem se naposledy cejtila u básniček jakože: nenech toho koně sežrat ty housle / křičela chagallova matka / ale on dál maloval / a stal se slavným / a maloval dál koně s houslemi v hubě / a když s tím byl hotov / vyskočil na koně a odjel pryč / mávaje houslemi/ nebo tak nějak to bylo, dál už nevim. jen že todle je taky celej ten cirkus, celej ten lunapark v hlavě a teda až se to vážně stane, byl by pech, kdybysme u toho nebyly v prví řadě.*

ch_34
13. 04. 2009
Dát tip
lehounký, jasný a pro mě přímo spojený, nad to dobře napsaný

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru