Gazdina roba- divadelní představení

Gazdina roba - Gabriela Preissová

 

Divadelní představení v Divadle Pod Palmovkou

 

Režie: Petr Kracik

Obsazení:

Eva( Evuška) krejčířka – Tereza Kostková

Tetka Evina, její matka – Kateřina Macháčková

Mištjanovka, selka, matka Mánka – Marcela Nohýnková

Mánek, milý Evy – Jan Teplý

Samko – přítel Evy a pozdější manžel – Rostislav Čtvrtník

Maryša Kotlibová , pozdější manželka Mánka

Zuzka, věrná kamarádka Evy – Barbora Valentová

 

O režisérovi:

Petr Kracik

 

Narodil se 3.6. 1958 v Trutnově a studoval herectví na Lidové konzervatoři, kde se setkal s divadelním teoretikem profesorem Janem Císařem. Ten jej přesvědčil, aby zanechal úvah o své herecké budoucnosti a pomýšlel o divadelní režii.

Režii studoval na pražské DAMU v letech 1980-1986. Během studií inscenoval Majakovského Ledovou sprchu  a Brechtovu Krejcarovu operu. V posledním ročníku studia se rozhodl, že přijme nabídku na angažmá z prvního divadla, které se mu přihlásí. Bylo to brněnské loutkové divadlo Radost. Všechny následující nabídky, včetně Národního divadla Praha, odmítl. V Radosti inscenoval Kolierová Dona Juana a další. Po brněnském vstupu do divadla následovala ihned Praha, angažmá v Divadle Buriana, poté Divadlo Pod Palmovkou, kde se Kracik stal uměleckým šéfem a později i ředitelem.

V domovském divadle Pod Palmovkou režíroval například: od Steinbecka O myších a lidech, Shakespearův tragický příběh Hamleta, Williamsovu Kočku na rozpálené plechové střeše, Rostandova Cyrana z Bergeracu atd. Spolupracoval přitom s dalšími českými i moravskými divadly.

 

Úvodní píseň:

 Byly časy byly,

Ale sa minuly,

Po malučkej chvíli

Mineme sa aj my.

 

Až my sa mineme,

Mine sa krajina,

Jakoby odpadél

Lístek z rozmarýna.

 

Až my sa mineme,

Mine sa celý svět,

Jako by odpadél

Z červenej růže květ.

 

 

 

 

Gabriela Preissová: (1862- 1946)

 

            Gabriela Preissová, rozená Sekerová, se narodila jako prvorozená dcera v nepříliš zámožné rodině řeznického mistra a dcery hostinského v kutné Hoře. Její otec však zemřel, ještě když byla nemluvnětem a matka se znovu provdala za Václava Jelínka, který svou svěřenkyni nemohl vystát a  namísto ní upřednostňoval své vlastní děti. Proto malá Gabriela vyrůstala několik let u babičky a dědečka v Opatovicích nad Labem.

            Do rodinného kruhu se vrátila až po smrti pana jelínka, kdy se její matka provdala potřetí. Vzala si nezámožného statkáře Josefa Váňu, který naopak malou Gabrielu miloval a zasadil se o její dobré vzdělání. Rodina se za několik let přestěhovala do Plaňan. Dívce se dostalo tradiční katolické výchovy, které zůstala věrná až do smrti.

            Obdivovala Jana Husa a její nejbližší přítelkyní byla v pozdějších letech evangelička Zuzka Gombíková ze slovenské Myjavy. Z Kutné Hory do platan často jezdila herecká společnost s vlasteneckým repertoárem, především z dramat Tyla. A právě tato setkání měla na citlivou dívku velký vliv. Po ukončení plaňanské trojtřídky byla dívka poslána panem Váňou na rok do prahy, aby zde navštěvovala vyhlášenou dívčí školu na Smíchově. Budoucí spisovatelka v Praze pobývala u svého strýce, spisovatele a městského archiváře Františka Dvorského, který se spolu se svou manželkou Luisou aktivně podílel na kulturním životě v Praze. Provozoval totiž literární salon, kde se den co den scházeli významné osobnosti é doby, jako například Karolina Světlá, Sofie Podlipská, Eliška Krásnohorská či Jakub Arbes.

            Již ve svých dvanácti letech představila Gabriela rodičům své dílko, které vytvořila s kamarády ze školy. Její prvotina se jmenovala O hodné mamičce a zlé Kačce. V autobiografickém příběhu vychovává maminka vedle synka Vašíka i  adoptovanou Barunku. Před dětmi však tajemství Barunčina původu skrývá, aby mezi sebou nedělaly rozdíly. Zlá služka Kačka však před štědrovečerní večeří Barunce prozradí, že je adoptovaná. Maminka zlou Kačku vyžene a plačící Barunku utěší anděl se slovy: „Vězte, že Pánbůh dal Barunce maminky dvě.“ O Velikonocích příštího roku následovala další prvotina s názvem  O Virginii a Isabele, která se však nedochovala.

            Po ukončení smíchovské dívčí školy byla jedenáctiletá Gabriela poslána do školy ke svému strýci, cukrovarnickému chemikovi do Hodonína, města tehdy z větší části německého. Dívka dosud zvyklá na rušný pražský život plný kulturních radovánek se v tamto maloměstském prostředí setkala s bídou, jakou do té doby, ačkoliv pocházela sama z venkova, nepoznala. Ovšem písně a zvyky Slovácka ji tak okouzlily, že v ní vyvolaly hluboký zájem.      Po návratu z Hodonína domů, musela Gabriela tvrdě fyzicky pracovat. Vedla hospodářství a starala se o stárnoucí rodiče. To jí znemožnilo další vzdělávání  a rozvoj literární tvorby. Ve svých čtrnácti letech vydala knížku Čeledín  a dcera ze statku a o dva roky později se vdala za pětačtyřicetiletého pokladníka hodonínského cukrovaru Jana Nepomuka Preisse, se kterým se seznámila během své první návštěvy v Hodoníně. Manžel podporoval její vlastenecké aktivity, ačkoliv nebyl Čech a sám se česky nikdy nenaučil. Při častých výpravách na slovácký venkov sbírala lidové písně .Jezdila ráda na koni, bruslila, malovala, pořádala ochotnická představení a půjčovala své knihy lidem v Hodoníně, protože v té době ve městě nebyla knihovna.

            Manželství se starším mužem , ze kterého vzešly tři děti, nebylo však údajně ideální. Preissová se stýkala  s mladým důstojníkem Adolfem Halbaerthem, který se později stal jejím druhým manželem a také udržovala známost s hrabětem Koziebrodskim. V Oslavanech u Brna, kam se manželé přestěhovali vznikla i Gazdina roba. Měla úzký vztah  s Antonínem Dvořákem, Juliem Zayerem, Emou Destinnovou, Jiřím Karáskem ze Lvovi atd.

            O pouhé dva roky Preissová zažila svůj první velký úspěch s dílem Obrázky ze Slovácka. Literární postavy byly vykresleny s psychologickou věrností, její ženské hrdinky mají statečnou a hrdou duši a venkovské prostředí rozhodně není tak idylické, jak si mnozí představovali. Gazdina roba byla poprvé publikována v časopise Osvěta.

            V roce 194 si Gabriela zlomila na náledí nohu a operaci se nepodařilo uskutečnit. Ve svých osmdesáti čtyřech letech umírá.

 

 

Gazdina roba (obsah):

 

            Příběh vypráví o prosté dívce Evě, která miluje statkáře Mánka, ale Mánkova matka a celá vesnice Evu nenávidí a je toho názoru, že Mánek si zaslouží lepší ženu. Příběh divákovi nelítostně ukazuje syrovost venkovského života plného nenávisti, závisti a touhy po pomstě. Příběh nešťastné dívky také navíc obohatila Preissová o své vlastní zážitky. Evina nejvěrnější kamarádka Zuzka je jako jediná věrná duše. Jakoby se všechno proti Evě obrátila, Mánek nebojuje za jejich lásku dostatečně a tak se Eva ze žalu vdá za Samka, dopadajícího špatně na jednu nohu. Po dvou rocích jim ale umře dcerka Kaťuša  a Evina se znovu začne stýkat s Mánkem, který je také ženatý s Maryškou  a má dvě děti. Ovšem je neustále manipulován matkou, ale Evu miluje a prchnou spolu do Rakouska jako milenci. Jenže to už Eva není schopná potýkat se s nátlakem, výhružkami Mánkovy matky. Všichni ji říkají Gazdina roba, jako milenka a proto se ubohá dívka utopí v Dunaji.

 

Slovníček nářečních pojmů:- mluva byla slováckého nářečí

 

• Roba- na východní Moravě žena, ve Slezku manželka; žena žijící s hospodářem, ale nikoli manželka, tedy milenka
• Prešpurk- dnešní Bratislava
• Gazda- hospodář
• Gazdina- hospodyně
• Stárek- svobodný chlapec
• Rozsobášit sa- rozvést se

 

 

 

---