Platonická láska

Tajně jsem tě milovala. Měl jsi mě taky rád? Házel jsi mi písek na záda, učil jsi mě házet bumerangem (vzpomínáš, jak se mi nevracel?), a při flašce jsi řekl moje jméno. Mezi jinými. 

Chodili jsme spolu ze školy a málokdo chápal, o čem mluvíme. Nikdy se nikdo nepřipojil. Snažím se dnes vybavit si ty dialogy a nejde mi to. Škoda, že si nevzpomenu ani na jedinou tvojí hlášku, určitě bych věděla, jak reagovat.

Ještě na střední jsem říkala kamarádce, jak se mi líbíš. A ona se mi smála. Takového? S drdama? Prej hulí trávu. Ty?

A třídní sraz po deseti letech? Jediný, kdo se nabídl doprovodit mě domů, jsi byl ty.

A dnes? Sedíme na kafi a drbeme. O dětech. Naše dcery chodí do stejné třídy. A já jsem ráda, že si pořád máme co říct.

A že jsem díky tobě poznala dalšího skvělého člověka. Tvojí ženu.